Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele Dr. D. M., o ústavní stížnosti proti postupu soudu v trestní věci, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel si ve svém návrhu stěžuje na postup soudu při projednávání jeho trestní věci. Tvrdí, že postupem soudu došlo k neoprávněnému zásahu do jeho základních lidských práv a žádá Ústavní soud o posouzení věci. Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Navrhovatel neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly postupem soudu porušeny (§ 72 odst. 1 cit. zák.), z návrhu nebylo patrno, které konkrétní věci se týká, nebyly v něm označeny důkazy, jichž se navrhovatel dovolává, nebylo zřejmé, čeho se navrhovatel domáhá a návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu stejnopisů (§ 34 cit. zák.). Z návrhu dále nebylo patrno, zda navrhovatel dříve, než se obrátil na Ústavní soud, vyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zák.), neboť k návrhu nebyla přiložena kopie tohoto posledního prostředku (§ 72 odst. 4 cit. zák.) a konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.). Na základě uvedených skutečností soud navrhovatele o vadách návrhu vyrozuměl a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění. Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst.1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 16. března 1999 Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu