Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti Ing. V. Ž., zastoupené JUDr. V. P., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 1998, č. j. 18 Co 517/98-101, kterým bylo změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 28. 9. 1998, č. j. 12 Nc 33/97-90, t a k t o : Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Návrhem ústavní stížnosti, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 8. 3. 1999, se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 1998, č. j. 18 Co 517/98-101, kterým bylo změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 28. 9. 1998, č. j. 12 Nc 33/97-90, o předběžném opatření a styku rozvedeného otce s nezletilými dětmi. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 26. února 1998, č. j. 10 C 48/97-24. Nezletilý Ch. Ž., nar. 27. 1. 1995 a nezletilá S. Ž., nar. 18. 10. 1996 byli po rozvodu svěřeny do výchovy a výživy stěžovatelce - matce. Otci nezletilých byla stanovena vyživovací povinnost a byl oprávněn se s nezletilými stýkat na území České republiky po dobu dvakrát čtrnáct dnů v kalendářním roce. Rozsudek rovněž upravil formu začátku a konce styku otce s dětmi. Rozsudek nabyl právní moci dnem vyhlášení, neboť účastníci se po jeho vyhlášení vzdali odvolání. K podání matky ze dne 20. 4. 1998 Obvodní soud pro Prahu 6 zahájil pod č. j. 12 Nc 33/97 ve věci péče nezletilých Ch. a S. Ž. nové řízení, a to o úpravě styku nezletilých s otcem. Po zahájení řízení k návrhu matky ze dne 28. 9. 1998 vydal soud I. stolice ve věci nařízení o předběžném opatření, kterým byl styk otce s nezletilými dětmi, upravený rozvodovým rozsudkem, upraven tak, že je otec oprávněn se stýkat s nezletilými dětmi vždy za přítomnosti matky. K odvolání otce změnil Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 30. 10. 1998, č. j. 18 Co 517/98-101, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 28. 9. 1998, č. j. 12 Nc 33/97-90, tak, že upravil styk otce s nezletilými dětmi časově a bez přítomnosti matky. I toto usnesení bylo vydáno v rámci předběžného opatření po zahájení řízení. Předběžným opatřením se neprejudikují práva účastníků a ani třetích osob. Své opodstatnění ztratí předběžné opatření v okamžiku, jakmile soud poskytne právům účastníků definitivní ochranu. Navrhovatel a ani jeho odpůrce nenabývají tedy práv, o kterých bude rozhodnuto až ve věci samé. Řízení ve věci tedy probíhá dále a nebylo dosud skončeno. Tato skutečnost zakládá nepřípustnost ústavní stížnosti, neboť předběžné opatření není rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh nepřípustný. P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu V Brně dne 22. září 1999