Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti 1) M.S., 2) JUDr. V.V., zastoupených JUDr. V.P., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí n. Labem ze dne 24. 6. 1998, sp. zn. 16 Ca 453/97, a rozhodnutí O.Ú. ze dne 16. 7. 1997, č. j. 72-15/4/97-818, t a k t o : Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 9. 1998 a doplněným dne 28. 9. 1998 k tomu nezpůsobilými osobami se navrhovatelé domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí n. Labem ze dne 24. 6. 1998, sp. zn. 16 Ca 453/97, a rozhodnutí O.Ú. ze dne 16. 7. 1997, č. j. 72-15/4/97-818. Dále navrhli, aby Ústavní soud zrušil v ustanovení § 13 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb., ve znění zák. č. 30/1996 Sb., větu první, v ustanovení § 13 odst. 5 zák. č. 229/1991 Sb., větu první za druhou čárkou, tj. slova : " která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobou pouze ...". Ústavní stížnost je oprávněná podat fyzická nebo právnická osoby, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodními smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10. Ústavy. Podle ustanovení § 75 odst. 1 je však ústavní stížnost nepřípustná, jestliže navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle stížností napadeného rozsudku přezkumného Krajského soudu v Ústí n. Labem, kterým nebyla schválená dohoda o vydání nemovitostí v k. ú. R., bylo však současně rozhodnuto, že věc se vrací O.Ú. k rozhodnutí. Řízení tedy dále pokračuje a proti rozhodnutí, které pozemkový úřad učiní, mají stěžovatelé na ochranu jejich práva možnost podle ustanovení § 9 odst. 6 zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podat opravný prostředek k soudu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť podle ustanovení § 75 odst. 1 cit. zákona se jedná o návrh nepřípustný. P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu V Brně dne 10. května 1999