III. ÚS 153/99-4 Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele M. Š., o návrhu ze dne 22. března 1999, t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Podáním, označeným jako stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 2027/97, se navrhovatel domáhal jeho přezkoumání. K tomu aby předmětný návrh mohl být kvalifikován jako ústavní stížnost, Ústavní soud dne 30. března 1999 vyzval navrhovatele k odstranění vad návrhu, přičemž za tímto účelem stanovil lhůtu 15 dnů od doručení výzvy a poučil jej o následcích neodstranění vytčených vad. Na uvedenou výzvu, doručenou navrhovateli 1. dubna 1999, ve lhůtě vady odstraněny nebyly, zejména navrhovatel nesplnil povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Konečně z obsahu usnesení Nejvyššího soudu i samotného podání stěžovatele je nepochybné, že stížnost proti rozhodnutí ze dne 29. ledna 1998 byla podána po lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 citovaného zákona. Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) a b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 10. května 1999 JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj