III. ÚS 384/98 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A.B., zastoupené JUDr. M.C., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 6. 1998, sp. zn. 11 Co 67/98, rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 12. 11. 1997, sp. zn. 7 C 24/97, a rozhodnutí O.Ú., okresního pozemkového úřadu, ze dne 7. 6. 1996, čj. OPÚ/1417/92-BL/3, mimo ústní jednání dne 10. 2.1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění : Formálně vadnou ústavní stížností napadla stěžovatelka pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. června 1998 (sp. zn. 11 Co 67/98) a domáhala se jeho zrušení; formální vady spočívající v nepředložení kopie rozhodnutí, proti němuž ústavní stížnost směřovala (§ 72 odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a v ní činné plné moci (§ 31 odst. 1 zákona), byly stěžovatelce za současného určení lhůty k odstranění vad, pod následky odmítnutí ústavní stížnosti [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona] vytknuty výzvou Ústavního soudu ze dne 21. října 1998. 1 III. ÚS 384/98 Podáním ze dne 2. listopadu 1998 předložil zástupce stěžovatelky Ústavnímu soudu kopii napadeného rozhodnutí a předložil za stěžovatelku novou plnou moc, nicméně i tato nově předložená plná moc (odhlédnuto od toho, že je vnitřně rozporná) vyjadřuje souhlas stěžovatelky "s ustanovením (advokátova) zástupce" s tím, že "pokud jich (advokát) ustanoví více", souhlasí (stěžovatelka) "aby každý z nich jednal samostatně". Za posléze zmíněných okolností je zřejmé, že přes výzvu Ústavního soudu nově předložená plná moc zástupce stěžovatelky není zvláštní plnou mocí pro zastoupení před Ústavním soudem, a v důsledku toho pak, že vytknutá formální vada stěžovatelkou ve stanovené lhůtě odstraněna nebyla; tím byly naplněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona, a proto nezbylo, než ústavní stížnost pro neodstranění její vady odmítnout (§ 43 odst. 1 al. 1 zákona). Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 10. února 1999 JUDr. Vlastimil Ševčík soudce Ústavního soudu