ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti H. D. N., údajně zastoupeného JUDr. B. G., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. února 1999, pod sp. zn. 38 Ca 248/97, ve spojení s rozhodnutím Policejního prezidia ČR, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie čj. PPR-3151/RCP-c-221-97, ze dne 27. května 1997, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Dne 7. června 1999 byla Ústavnímu soudu faxem doručena ústavní stížnost proti uvedenému rozsudku. K následnému podání, doručenému dne 9. června 1999, byla připojena fotokopie plné moci, která, ač úředně ověřena, naprosto nesplňovala požadavky dle ustanovení § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Plná moc, kromě toho, že obsahovala nepřípustnou substituční doložku, především nebyla speciální plnou mocí k jednání před Ústavním soudem v konkrétní věci, ale jednalo se o jakousi generální plnou moc, což zákon nepřipouští. Vyplývá to i z data jejího údajného udělení (20. prosince 1996) i z textu. Taková plná moc vzbuzuje vážné pochybnosti, o tom, zda jako zmocněnec vystupuje skutečně osoba zmocněná, resp. zda stěžovatel vůbec o existenci takového podání ví a souhlasí s ním. "Právnímu zástupci" stěžovatele byla, dle ustanovení § 41 lit. b) zákona, dopisem ze dne 24. srpna 1999, doručeným 25. srpna 1999, zaslána výzva k odstranění vady podání se lhůtou do 30. září 1999. Tato lhůta prodloužena nebyla. Vzhledem k tomu, že v této lhůtě vady odstraněny nebyly, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 lit. a) zákona. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 4. října 1999 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj