I. ÚS 364/2000 Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele V. M., zast. Mgr. M. Z., advokátkou, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel ve svém podání, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 16. 6. 2000, napadl usnesení Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 3 To 76/2000, ze dne 16. 5. 2000. Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především v návrhu nebyl vylíčen skutkový stav věci ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák.), nebyla k němu připojena kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku a k návrhu nebyla připojena plná moc, udělená navrhovatelem Mgr. M. Z., pro zastupování v řízení před Ústavním soudem (§ 30 cit. zák.). Proto byl navrhovatel spolu s právní zástupkyní přípisem ze dne 7. 7. 2000 vyzván Ústavním soudem, aby výše uvedené nedostatky podání odstranil a současně mu byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy navrhovateli. Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě vytýkané nedostatky návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 1. září 2000 Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu