I. ÚS 628/99 Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele J. R., takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel ve svém podání, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 15. 12. 1999, napadl rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. Ca 79/99, ze dne 17. 6. 1999. Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák.) a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.). Na základě shora uvedených skutečností byl navrhovatel přípisem ze dne 10. 1. 2000 vyzván Ústavním soudem, aby výše uvedené nedostatky podání odstranil a současně mu byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy navrhovateli. Na základě žádosti navrhovatele mu byla posléze lhůta k odstranění nedostatků návrhu prodloužena do 20. 2. 2000. Vzhledem k tomu, že navrhovatel ani v prodloužené lhůtě vytýkané nedostatky návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 21. února 2000