Soudce zpravodaj Ústavního soudu České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti pana G. L., právně nezastoupeného, jíž se domáhá snížení trestu uloženého mu dne 30. 6. 1998 příslušným soudem v německém K., den a sp. zn. nezjištěny, mimo ústní jednání, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění Ústavnímu soudu došel dne 24. 5. 2000 návrh G. L., odnětí svobody ve Věznici Vězeňské služby České republiky v Ostravě-Heřmanicích, právně nezastoupeného, jímž se domáhá snížení trestu, jak uvedeno v úvodní části tohoto usnesení. Rozsudkem cizozemského obecného byl navrhovatel odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, který nyní vykonává ve zmíněné věznici v České republice. Trest považuje za nepřiměřeně přísný. Ve smyslu čl. 83 Ústavy České republiky (č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "Ústava") je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti v České republice. Jako takový rozhoduje podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Konkrétně i proti pravomocným rozhodnutím českých obecných soudů. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Řízením, z něhož pravomocné rozhodnutí vzešlo a které je napadáno ústavní stížností, se rozumí řízení pouze před českými orgány veřejné moci, tzn. v dané věci před českými soudy. Z obsahu došlého návrhu vyplývá, že stěžovatel touto cestou brojí proti rozsudku soudu jiného suverénního státu, než je Česká republika, tedy proti rozsudku soudu německého, i když samotný trest nyní vykonává v České republice. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Ústavní soud není příslušný posuzovat ústavnost pravomocných rozsudků cizozemských obecných soudů Vzhledem k tomu, že právě takováto situace by nastala ve věci navrhovatele, pokud by rozhodnutí soudu v německém K. chtěl přezkoumat, nezbylo Ústavnímu soudu, než aby jeho návrh podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona odmítl pro nedostatek své příslušnosti. Poučení : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 17.8. 2000 JUDr. Ivana Janů soudce zpravodaj