Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu R. N., zastoupeného H. D., advokátkou, proti usnesení Ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 139/2000, ze dne 3. 5. 2000, t a k t o : N á v r h s e o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Dne 9. 6. 2000 se na Ústavní soud ČR obrátil stěžovatel prostřednictvím své právní zástupkyně s návrhem, kterým se domáhá, s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces, přezkumu a zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým byl soudcem zpravodajem odmítnut "návrh p. R. N.,". Z napadeného usnesení Ústavního soudu vyplývá, že uvedená stížnost byla odmítnuta podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) ve spojení s ustanovením § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále i jen "zák. o Ústavním soudu"), jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, neboť návrh byl "podepsán pouze advokátkou H.D., aniž by z podaného návrhu vyplynulo, že je oprávněna na základě plné moci jednat jménem R. N., když plná moc event. udělená R. N. (případnému právnímu zástupci) přiložena nebyla a nebyla ani nijak prokázána." Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v ustanovení § 43 odst. 3 výslovně stanoví, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu není přípustné. Napadené usnesení obsahovalo poučení v souladu s uvedeným ustanovením. Předmětným podáním se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Ústavního soudu, což zákon o Ústavním soudu nepřipouští. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, soudci zpravodaji proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout. P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. června 2000 JUDr. Jiří Malenovský soudce zpravodaj