III. ÚS 129/2000 Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti T. J., zastoupeného Mgr. L. V., advokátkou, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 1999, sp. zn. 7 To 99/99, t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Navrhovatel se domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 To 99/99, kterým bylo dne 23. listopadu 1999 rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. května 1999, sp. zn. 4 T 20/98. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením, nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 4 T 20/98 (č. l. 951) a potvrzení Pošty Praha 23 bylo zjištěno, že stěžovatel obdržel rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 1999, sp. zn. 7 To 99/99, dne 28. prosince 1999, ústavní stížnost proti němu byla podána 29. února 2000, tj. po zákonem stanovené lhůtě, která uplynula dnem 25. února 2000. S ohledem na výše uvedené byl návrh v souladu s § 43 odst. 1 písm b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 7. září 2000