III. ÚS 503/2000 Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele ing. Z. K., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 2. června 2000, sp. zn. IV. ÚS 303/2000, mimo ústní jednání dne 20. 9. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění Podáním, označeným jako ústavní stížnost proti usnesení Ústavního soudu ze dne 2. června 2000 (IV. ÚS 303/2000), napadl stěžovatel posléze označené vykonatelné rozhodnutí Ústavního soudu a domáhal se jeho zrušení; svůj návrh odůvodnil tvrzením - stručně shrnuto - že jím napadené rozhodnutí, jímž byla odmítnuta jeho ústavní stížnost, porušuje nejen jeho ústavně zaručená práva, ale "také čl. 87 Ústavy". Protože jde o opakované pokusy stěžovatele dosíci přezkum u vykonatelného rozhodnutí Ústavního soudu, a protože ve všech předchozích jeho pokusech byla v odůvodněních rozhodnutí Ústavního soudu dostatečně vyložena podstata věci a zákonné důvody, které ke stěžovatelově nepříznivému rozhodnutí vedly (např. ve věci IV. ÚS 303/2000 a dalších), pro odůvodnění tohoto rozhodnutí zcela postačí stěžovatele na již dříve vyložené rozhodovací důvody Ústavního soudu odkázat, aniž by se jevila potřeba k nim cokoli dodávat. Návrh stěžovatele, jak vpředu je označen, byl proto posouzen jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, resp. jako návrh nepřípustný, a proto o něm jako takovém bylo rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. d), e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 20. září 2000