IV. ÚS 128/2000 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl dne 4. dubna 2000 ve věci ústavní stížnosti JUDr. E. B., proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 20. 6. 1997, čj . 5 C 68/92-211, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 8. 1998, čj. 22 Co 98/98-229, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 5 C 68/92 Okresního soudu v Pardubicích, byl napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové doručen zástupkyni stěžovatelky dne 19. 11. 1998, ústavní stížnost byla však podána na poštu teprve dne 28. 2. 2000, tedy již po uplynutí uvedené zákonné lhůty. Na běhu této lhůty nemohla totiž nic změnit okolnost, že stěžovatelka podala v projednávané věci dovolání, které Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 1. 12. 1999, čj. 23 2 IV. ÚS 128/2000 Cdo 2477/99-254, pro jeho nepřípustnost odmítl, a které tudíž nelze považovat za poslední procesní prostředek k ochraně práva ve smyslu již citovaného ustanovení. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout. Proti usnesení ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 4. dubna 2000 JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj