IV. ÚS 398/2000 Ústavní soud rozhodl dne 5. září 2000 ve věci ústavní stížnosti L. S., zastoupeného JUDr. P. T., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 3. 2000, čj. 15 Co 83/2000-861, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Z obsahu spisu 6 C 948/93 Okresního soudu v Pelhřimově Ústavní soud zjistil, že shora uvedeným rozsudkem tohoto soudu bylo mimo jiné pod bodem VI. výroku vysloveno, že dovolání proti tomuto rozsudku se nepřipouští. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. O takový případ nepřípustnosti ústavní stížnosti jde i v projednávané věci, neboť, ačkoli napadeným rozsudkem nebylo vyhověno stěžovatelově žádosti o vyslovení přípustnosti dovolání (pro případ potvrzení napadeného rozhodnutí soudu prvého stupně ve věci samé) s argumentem zásadního významu rozhodnutí (v něm řešené právní otázky) po stránce právní, stěžovatel již dovolání nepodal (§ 239 odst. 2 o. s. ř.). Třeba proto mít za to, že v projednávané věci nedošlo k vyčerpání posledního (procesního) prostředku. Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítl. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 5. září 2000 JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj