Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného Mgr. A. B., advokátkou, aby nálezem zakázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem pokračovat v protiprávním jednání ve věci vedené pod sp. zn. Nc 528/2000, a přikázal mu, aby obnovil stav před porušením práva tím, že ve věci rozhodne, takto: Návrh ústavní stížnosti se odmítá. Odůvodnění: V návrhu ústavní stížnosti, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 25. 1. 2001, se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zakázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem pokračovat v protiprávním jednání ve věci vedené pod sp. zn. Nc 528/2000. Stěžovatel podal dne 30. října 2000 ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem návrh na vydání usnesení, kterým by krajský soud nařídil předběžné opatření, spočívající v povinnosti Č., a. s., zdržet se výkonu oprávnění ze zástavní smlouvy. Stěžovatel namítá, že podle ustanovení § 75 odst. 4 o. s. ř., v platném znění, musí být o návrhu na předběžné opatření rozhodnuto do sedmi dnů poté, co byl podán. Tato lhůta je stanovena ustanovením § 75 o. s. ř., jež nabylo účinnosti dne 1. 1. 2001. S ohledem na ustanovení § 355 a násl. občanského soudního řádu, v platném znění, měl Krajský soud v Ústí nad Labem povinnost rozhodnout nejpozději dne 8. 1. 2001, což však neučinil. Stěžovatel je toho názoru, že postupem krajského soudu došlo k porušení ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Tím, že krajský soud nedodržel zákonem stanovenou lhůtu k rozhodnutí, porušil jako orgán státní moci jeho ústavou zaručené právo. Soudce zpravodaj z podání stěžovatele zjistil, že jeho podání obsahuje, kromě ústavní stížnosti, pouze přípis Krajskému soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2000, ve kterém stěžovatel navrhuje, aby soud nařídil předběžné opatření. Navíc stěžovatel ve své ústavní stížnosti ani netvrdí, že by se byl o odstranění průtahů způsobených soudem pokusil zákonem předvídaným postupem, jak mu umožňuje ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 26 a násl. zákona č. 436/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě se stěžovatel neobrátil se stížností na postup soudu ohledně průtahů v řízení na orgány státní správy soudů. Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k úloze Ústavního soudu rozhodovat jen takové případy, kdy se ochrany práv a svobod již nelze domáhat jiným zákonným způsobem, nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 7. února 2001 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu