II. ÚS 184/2000 Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Proczázky a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti navrhovatelů J. J., zastoupené Mgr. P. H., advokátem, M. J., a J. Š., zastoupenými Mgr. I. P., advokátkou, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6.10.1999, č.j. 51 Co 121/99-194, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23.9.1998, č.j. 32 C 243/92-130, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Dne 23.3.2000 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6.10.1999, č.j. 51 Co 121/99-194 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23.9.1998, č.j. 32 C 243/92-130. Vzhledem k tomu, že stěžovatelé podali současně proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, Ústavní soud řízení usnesením ze dne 4.5.2000, č.j. II. ÚS 184/2000-10, přerušil. Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 28.2.2001, č.j. 28 Cdo 1941/2000-214 zrušil oba výše uvedené rozsudky obecných soudů, čímž dodatečně odpadla jedna z esenciálních podmínek řízení o ústavní stížnosti a návrh na zahájení řízení se stal zjevně neopodstatněným. V průběhu řízení zemřela první stěžovatelka tím ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Podáním ze dne 20.7.2001 vzali druhý a třetí stěžovatel návrh na zahájení řízení zpět, Ústavní soud však nemohl řízení zastavit, neboť dosud nebyla vyjasněna otázka právního nástupnictví první stěžovatelky (s touto záležitostí se musí vypořádat obecné soudy). Z uvedených důvodů senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 22. srpna 2001 JUDr. Antonín Procházka předseda senátu Ústavního soudu