Odůvodnění
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. K., právně zastoupené JUDr. L. P., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 6. 2000, sp. zn. 18 D 1453/98-66, Nd 238/98, t a k t o:
Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění:
Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 2. 11. 2001, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 6. 2000, sp. zn. 18 D 1453/98-66, Nd 238/98, a to pro porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Usnesením ze dne 13. 6. 2000, sp. zn. 18 D 1453/98-66, Nd 238/98, Obvodní soud pro Prahu 5 přerušil řízení o dědictví po V. K., manželu stěžovatelky, a to do pravomocného skončení trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí na Labem - pobočce v Liberci pod č. j. 28 T 57/99 ve věci vraždy V. K.
V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že napadeným usnesením o přerušení dědického řízení bylo porušeno stěžovatelčino právo na soudní ochranu, neboť bylo vydáno bez věcného podkladu a zapříčinilo průtahy ve věci. Ve svém důsledku znamená pokračování stavu právní nejistoty, v němž se nachází dědicové po zemřelém panu V. K.
Součástí usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 6. 2000, sp. zn. 18 D 1453/98-66, Nd 238/98, je poučení, že "proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu". V ústavní stížnosti stěžovatelka výslovně uvedla, že uvedený opravný prostředek nepodala.
Podle ust. § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Nad rámec Ústavní soud uvádí, že dle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Protože napadené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 6. 2000, sp. zn. 18 D 1453/98-66, Nd 238/98, bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno dne 21. 6. 2000, byla ústavní stížnost podána rovněž opožděně.
Na základě výše uvedených skutečností byl Ústavní soud nucen podanou ústavní stížnost podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout pro její nepřípustnost.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu V Brně dne 20. listopadu 2001
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky