Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti K. K., zastoupeného JUDr. M. S., advokátem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2000, sp. zn. 9 To 75/2000, takto: Ústavní stížnost se odmítá. O d ů v o d n ě n í : Dne 27. 11. 2000 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2000, sp. zn. 9 To 75/2000, kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2000, č. j. 1 T 33/2000-1851, a podle § 259 odst. 3 trestního řádu znovu rozhodnuto tak, že stěžovatel byl shledán vinným z trestného činu pomocí k trestnému činu zpronevěry podle § 10 odst. 1 písm. c), § 248 odst. 1 a 4 trestního zákona a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků se zařazením do věznice s dozorem. S ohledem na skutečnost, že stěžovatel byl právně zastoupen na základě plné moci, která nesplňovala náležitosti v ustanovení § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl právní zástupce stěžovatele dopisem ze dne 14. 12. 2000, doručeným dne 18. 12. 2000, vyzván k odstranění vad podání, ve kterém bylo výslovně zmíněno ustanovení § 31 zákona o Ústavním soudu, a byla stanovena lhůta v trvání 21 dnů od doručení dopisu. Dne 22. 12. 2000 byla Ústavnímu soudu doručena nová plná moc, která ovšem opět nesplňovala uvedené náležitosti (opětovně uvádí v řízení před Ústavním soudem nepřípustnou substituci). Proto po uplynutí stanovené lhůty byla ústavní stížnost soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť vady návrhu nebyly ve lhůtě k tomu určené odstraněny. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 3. 10. 2001 Vojtěch Cepl soudce zpravodaj