Ústavní soud rozhodl v plénu o návrhu přednosty Okresního úřadu ve Frýdku Místku na zrušení obecně závazné vyhlášky města Frýdku Místku ze dne 29. 9. 1998, č. 11/98, o omezení pořádání hudebních produkcí ve městě Frýdek-Místek, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění Přednosta Okresního úřadu ve Frýdku-Místku (dále jen "navrhovatel") návrhem ze dne 10.12.1999 Ústavnímu soudu navrhl zrušení v záhlaví uvedené obecně závazné vyhlášky, jejíž znění je následující: Vyhláška č. 11/98 o omezení pořádání veřejných hudebních produkcí ve městě Frýdek-Místek Městské zastupitelstvo ve Frýdku-Místku schválilo dne 29. 9. 1998 podle § 36 odst. 1, písm. f), § 16 a § 17 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění změn a doplňků, tuto obecně závaznou vyhlášku" Článek 1 Pořádání veřejných produkcí 1. Na území města Frýdku-Místku a jeho místech částech je možno pořádat veřejné hudební produkce od 8,00 do 24,00 hodiny. V pátky a soboty lze pořádat veřejné hudební produkce až do 01.00 hodiny. U příležitosti vítání Nového roku (tj. 1. 1. každého roku) lze pořádat veřejné hudební produkce i po 01.00 hodině. 2. Veřejnými hudebními produkcemi se pro účely této vyhlášky rozumí veřejnosti přístupné provádění hudebních a tanečních produkcí, taneční zábavy, vystoupení estrádních umělců, artistů, podniky lidové zábavy, diskoték, stejně tak i veřejně přístupné provozování reprodukované hudby. Článek 2 Kontrola a sankce 1. Dodržování této obecně závazné vyhlášky kontrolují pověření pracovníci Městského úřadu ve Frýdku-Místku. 2. Právnickým osobám a podnikatelům, kteří při výkonu podnikatelské činnosti poruší tuto vyhlášku, může Městská rada ve Frýdku - Místku uložit pokutu dle § 50 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, v platném znění, až do výše 100 000,- Kč, nebude-li se jednat o trestný čin dle trestního zákona. Článek 3 Závěrečná ustanovení Výjimky z ustanovení vyhlášky může udělit městská rada. Článek 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem po dnu jejího vyhlášení." Navrhovatel dospěl k závěru, a to i s přihlédnutím k dřívější judikatuře Ústavního soudu, že předmětná vyhláška odporuje zákonu, neboť nad jeho rámec reguluje provozování veřejných hudebních produkcí na celém správním území města Frýdku-Místku. Tím jednostranně zakládá povinnosti právnických a fyzických osob v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). V odůvodnění svého návrhu dále uvádí, že zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku je sice v samostatné působnosti obce, není však úkolem ani v pravomoci obce v oblasti samostatné působnosti regulovat provozní dobu podnikatelských aktivit a pohostinských zařízení, byť v souvislosti s možným narušením veřejného pořádku (resp. dodržováním nočního klidu). Dále navrhovatel s odkazem na ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny, podle něhož má každý právo podnikat a provozovat hospodářskou činnost a na čl. 26 odst. 2 Listiny, podle něhož podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností může stanovit pouze zákon, poukazuje na to, že v českém právním řádu nebyl vydán zákon, jenž by umožňoval omezit provozní dobu pohostinských a podnikatelských zařízení, oprávněných provozovat veřejné hudební produkce, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 předložené vyhlášky. Vyhláška určující meze podnikatelské činnosti, které - jak bylo uvedeno výše - mohou být stanoveny jen zákonem, je tak v rozporu se zákonem. Současně navrhovatel uvádí, že vyhláška je rovněž v rozporu s čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR, podle něhož mohou orgány územní samosprávy vydávat právní předpisy na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Ústavní soud citovanou vyhlášku zrušil. II. Město Frýdek - Místek ve svém písemném vyjádření, podepsaném starostou PhDr. Zdeňkem Stolařem, dává najevo nesouhlas s právním názorem navrhovatele, podle něhož předmětná vyhláška zakládá povinnosti právnických a fyzických osob v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a s tím, že citovaná vyhláška odporuje čl. 79 odst.l, 3 Ústavy ČR. Poukazuje na ust. § 17, ve spojení s § 14, odst. 1 písm. o) zákona o obcích umožňující, dle jeho názoru, obcím v jejich samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku "k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku", přičemž obec může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci, lze vykonávat pouze na místech a v čase vyhláškou určených nebo stanovit, že na některých veřejně přístupných místech v obci jsou takové činnosti zakázány". Město Frýdek-Místek má za to, že napadená vyhláška byla vydána v souladu s čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR, tj. v mezích působnosti obce. Je toho názoru, že v souzené věci nebylo k vydání vyhlášky obce výslovné zákonné zmocnění nutné, takže Ústavní soud by měl toliko posoudit, zda napadená vyhláška není v rozporu se zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení, a na tuto otázku by měl podle názoru města Frýdek-Místek odpovědět Ústavní soud záporně. V další části svého vyjádření pak, také s odvoláním na názor některých soudců Ústavního soudu (odlišná stanoviska ve věci Pl. ÚS 17/97), polemizuje s názorem Ústavního soudu, vyjádřeným v jeho dřívějších nálezech, totiž s názorem, že vymezení samosprávné působnosti obce v ustanovení § 14 dříve platného zákona o obcích je nutno chápat jako taxativní výčet všude tam, kde obec vystupuje jako subjekt určující pro občana povinnosti a že s ohledem na ustanovení čl. 4 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Listiny, pokud obec vystupuje jako subjekt určující pro občana povinnosti, může tak činit jen v případech výslovného zákonného zmocnění a rozvádí důvody, svědčící pro jím zastávaný názor opačný, dle kterého k vydání obecně závazné vyhlášky obce, vydané v samostatné působnosti, není třeba výslovného zákonného zmocnění. Dále ve svém vyjádření pak město Frýdek-Místek uvádí, že napadená vyhláška neporušuje ani čl. 26 odst. 2 Listiny, podle něhož zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon povolání, neboť výkon určitých povolání nebo činností nebyl skutečně omezen. V daném případě totiž cílem a smyslem vyhlášky nebylo takto formulované omezení, nýbrž úprava místních záležitostí veřejného pořádku ve smyslu § 14 odst. 1 písm. o) a § 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (dále jen "zákon o obcích"). Jinak řečeno, danou vyhláškou obec pouze upravila místní záležitosti veřejného pořádku pro případy, kdy některé podnikatelské aktivity tento pořádek narušovaly. Město Frýdek - Místek proto navrhuje, aby návrh na zrušení vyhlášky byl zamítnut. III. Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je Ústavní soud povinen zjišťovat, zda byl napadený právní předpis přijat a vydán v mezích Ústavou ČR stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Proto byly vyžádány od města Frýdek-Místek potřebné doklady, osvědčující řádné přijetí předmětné vyhlášky, jakož i řádné vyhlášení ve smyslu zákona o obcích. Ze zápisu z 26. zasedání Městského zastupitelstva ve Frýdku - Místku, konaného dne 29. září 1998, tak bylo zjištěno, že napadená vyhláška byla schválena městským zastupitelstvem dne 29. 9. 1998 přítomnými členy zastupitelstva poměrem hlasů 29 pro, 0 proti, 0 se zdržel hlasování. Ze sdělení města Frýdek-Místek a z potvrzení o době vyvěšení předmětné vyhlášky vyplývá, že zmiňovaná vyhláška byla vyvěšena na úřední desce dne 8. 10. 1998 a sejmuta dne 23. 10. 1998. Účinnosti nabyla dnem 23. 10. 1998. Lze tedy uzavřít, že napadená obecně závazná vyhláška byla přijata a vydána ústavně předepsaným způsobem. IV. Dále bylo třeba posoudit, zda napadená vyhláška byla vydána v samostatné nebo přenesené působnosti obce. V tomto směru je třeba uvést, že předmětná obecně závazná vyhláška byla schválena ještě za účinnosti dnes již zrušeného zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), podle jehož ustanovení § 24 mohla obec obecně závazné vyhlášky ve věcech, patřících do přenesené působnosti, vydávat toliko na základě zmocnění zákona a v jeho mezích. Vzhledem k tomu, že v době přijímání vyhlášky neexistoval v podmínkách našeho právního řádu žádný zákon výslovně zmocňující obec k vydávání obecně závazných vyhlášek, umožňujících omezit nebo zakázat provozování veřejné hudební produkce na určitých místech a na určitou dobu, je Ústavní soud toho názoru, že napadená vyhláška nenáleží do oblasti přenesené působnosti. Naopak, s ohledem na obsah ustanovení § 14 odst. 1 písm. o) dříve platného zákona o obcích, podle něhož do oblasti samostatné působnosti obce výslovně patřily "místní záležitosti veřejného pořádku a zřizování obecní (městské) policie, s výjimkou rozhodování o přestupcích", a s přihlédnutím k ustanovení § 17 uvedeného zákona, podle něhož obec může k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku obecně závaznou vyhláškou stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci, lze vykonávat pouze na místech a v čase vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejně přístupných místech v obci jsou takové činnosti zakázány, je třeba dovodit, že napadená vyhláška vymezením upravované problematiky náleží a byla vydána v samostatné působnosti obce. Na uvedeném nezměnila nic ani nová (stávající) úprava, když podle ustanovení § 35 odst. 1 v současné době platného zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), do samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům, nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. V rámci své samostatné působnosti jsou obce oprávněny vydávat obecně závazné vyhlášky obce [§ 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb.] V. Ústavní limity pro vydávání obecně závazných vyhlášek obcí v jejich samostatné působnosti určuje čl. 104 odst. 3 Ústavy, podle něhož " Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky". Působnost obcí v tomto směru vyplývala z ustanovení § 13 odst. 2 již zrušeného zákona č. 367/1997 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se obec při výkonu samostatné působnosti řídí jen zákony a obecně závaznými právními předpisy, vydanými ústředními orgány k jejich provedení. I obecně závazné vyhlášky proto musely být v souladu se zákony a s obecně závaznými právními předpisy, vydanými ústředními orgány státní správy k jejich provedení (§ 16 odst. 2 citovaného zákona). Ústavní soud ve svých dřívějších nálezech judikoval. že výčet obsažený v ustanovení § 14 odst. 1 dříve platného zákona o obcích nutno, z hlediska jeho interpretace ve smyslu zákonného zmocnění k vydání obecně závazných vyhlášek považovat za výčet taxativní. Jeho demonstrativní dikci, jakož i všeobecnost vymezení samosprávné působnosti obce, obsaženou v § 14 odst. 2 zákona o obcích, nutno vztáhnout toliko na tu samosprávnou působnost obce, ve které obec nevystupuje jako subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými příkazy a zákazy (nález sp. zn. Pl. ÚS 5/93). Ústavní soud již také několikrát judikoval tak, že z čl. 4 odst. l, čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR pro oblast působnosti obce vyplývá, že v případech, kdy obec vystupuje jako subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými zákazy a příkazy, tj. jestliže vydává obecně závazné vyhlášky, jejichž obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jenom v případě výslovného zákonného zmocnění (nálezy sp. zn. Pl.ÚS 5/93, Pl. ÚS 26/93). V návaznosti a s odkazem na závěry, uvedené v plenární věci, sp. zn. Pl. ÚS 4/2000 (obecně závazná vyhláška města Písek), však i v nyní posuzované věci musel Ústavní soud reflektovat legislativní vývoj, k němuž došlo nabytím účinnosti zákona č. 128/2000 Sb., a to i s vědomím toho, že napadená vyhláška byla schválena ještě za účinnosti zákona č. 367/1990 Sb. Podle ustanovení § 10 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., je totiž obec nově zmocněna v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti " pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku". Kromě toho zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2001, v ustanovení § 96 stanoví, že " Obec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocnění provedení speciální ochranné desinfekce a deratizace a k ochraně před hlukem a vibracemi konec veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb, pokud jejich produkcí nebo provozem dochází k neúměrnému obtěžování občanů". S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení, stejně jako v obdobné věci, týkající se obecně závazné vyhlášky města Písek, ani v této věci tedy již není dán důvod pro zrušení napadené vyhlášky, když odpovídá v současné době platnému zákonu o obcích, který obec k vydání takovéto obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti výslovně zmocňuje, a není tak dán ani tvrzený rozpor se shora označenými články Listiny základních práv a svobod. Z uvedených důvodů byl proto návrh přednosty Okresního úřadu ve Frýdku-Místku zamítnut. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 27. března 2001