Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti V., v.o.s., zastoupené JUDr. Z. R., advokátem, proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10.9.2001 č.j. 1 Ko 335/2001-123 a Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22.5.2001 č.j. 40 K 8/2001-66 takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatelka se svým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 13.11.2001 domáhala zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10.9.2001 č.j. 1 Ko 335/2001-123 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22.5.2001 č.j. 40 K 8/2001-66, jimiž bylo rozhodnuto o prohlášení konkurzu na její majetek. Stěžovatelka proti oběma usnesením podala dovolání, jehož přípustnost vyplývá z § 238a odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. V dané věci podala stěžovatelka dovolání, které je v takovém případě ex lege přípustné, avšak dosud o něm nebylo rozhodnuto. Podaná ústavní stížnost tudíž nesměřuje proti rozhodnutí o posledním opravném prostředku a je proto předčasná. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 23.8.2002 JUDr. Miloš Holeček soudce zpravodaj