Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu navrhovatele PhDr. L. C., aby Ústavní soud vynesl rozsudek, ve kterém by určil, že jednáním Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 42 Sm 138/2002 bylo PhDr. L. C., porušeno jeho právo na ochranu majetku a způsobena škoda ve výši 400.000,- Kč a dále aby určil, že ČR je povinna nahradit PhDr. L. C. škodu ve výši 400.000,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na č.ú. 3...../0800, specifický symbol 5..... u české spořitelny, t a k t o : N á v r h s e o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, doručeným Ústavnímu soudu dne 8. 4. 2003 se navrhovatel domáhal, aby Ústavní soud vynesl rozsudek, ve kterém by určil, že jednáním Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod sp.zn. 42 Sm 138/2002 bylo PhDr. L. C., porušeno jeho právo na ochranu majetku a způsobena škoda ve výši 400.000,- Kč a dále aby určil, že ČR je povinna nahradit PhDr. L. C. škodu ve výši 400.000,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na č.ú. 3.../0800, specifický symbol 5.... u české spořitelny. Ve smyslu § 35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy); jeho působnost je vymezena čl. 87 odst. 1 Ústavy. Rozhodnutí, požadovaná navrhovatelem, nenáleží do kompetence Ústavního soudu a Ústavní soud je tedy nemůže vydat. Nezbylo mu proto než návrh podle čl. 43 odst. 1 písmeno d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, odmítnout. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 20. června 2003