III. ÚS 462/03 Ústavní soud rozhodl dne 2. prosince 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele L. S., zastoupeného JUDr. B. S., advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. listopadu 2002 sp. zn. 8 To 426/2002 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2002 sp. zn. 6 Nt 78/2002, t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 13. října 2003, se stěžovatel s poukazem na tvrzené dotčení v ústavně zaručeném základním právu zakotveném v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů. Dotazem vzneseným vůči Městskému soudu v Brně, resp. z fotokopie "dodejky" tamním soudem zaslané, Ústavní soud zjistil, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. listopadu 2002 sp. zn. 8 To 426/2002 bylo stěžovateli doručeno dne 2. dubna 2003. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§ 75 odst. 1 zákona). V předmětné věci bylo napadené usnesení Krajského soudu v Brně doručeno stěžovateli dne 2. dubna 2003, pročež tímto dnem začala běžet zákonná šedesátidenní lhůta pro podání ústavní stížnosti. Pokud stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě 13. října 2003, nezbývá než konstatovat, že byla podána evidentně po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Výše uvedená lhůta je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit. Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 2. prosince 2003