Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele Mgr. A. O., advokáta, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 10. 2002, čj. 30 Cdo 1483/2002-48, t a k t o : N á v r h s e o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Ústavnímu soudu byl dne 12.12.2002 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh") podaný jménem B. H., který směřoval proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 10. 2002, čj. 30 Cdo 1483/2002-48. Návrh byl podepsán pouze Mgr. A. O., aniž by z podaného návrh vyplynulo, že je oprávněn na základě plné moci ve smyslu ust. § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jednat jménem B. H., když plná moc event. udělena Mgr. A.O. (případnému právnímu zástupci) nebyla přiložena a ani jinak prokázána. Tvrzení, uvedené v návrhu, že advokát jedná za navrhovatelku v plné moci za takové prokázání považovat nelze. Vzhledem k výše uvedené skutečnosti nutno mít za to, že návrh podal svým jménem Mgr. A.O., jako navrhovatel. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, však návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti může podat jen fyzická nebo právnická osoba, jestliže pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, byly porušeny základní práva a svobody chráněné ústavními zákony nebo mezinárodní smlouvou, která je pro CR závazná. V předmětné věci však z návrhu vyplývá, že navrhovatel nebyl účastníkem řízení, v jehož rámci bylo vydáno napadené rozhodnutí. S ohledem na uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písmeno c) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jako návrh podaný osobou zjevně neopodstatněnou. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 5. února 2003