Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:US:2006:4.US.162.05
Datum rozhodnutí25.04.2006
SoudUS
Spisová značkaIV.ÚS 162/05
Zdrojnalus.usoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení

Odůvodnění

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, ve věci navrhovatele T. V., právně zastoupeného advokátem Mgr. Matějem Kopřivou, Na Hradbách 2/120, Moravská Ostrava, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 4. 2004, sp. zn. 7 To 102/2004, a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2003, č.j. 2 T 179/2001-469, t a k t o : Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavnímu soudu byl dne 22. 3. 2005 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 4. 2004, sp. zn. 7 To 102/2004, a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2003, č.j. 2 T 179/2001-469. Výše uvedenými rozsudky mělo údajně dojít k zásahu do práv stěžovatele, jež jsou mu garantována čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stejně tak mělo dojít k porušení čl. 90 Ústavy ČR. II. Ústavní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. K tomu konstatuje, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení lhůty k jejímu podání. Dle ustanovení § 72 odst. 3, odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Předmětná ústavní stížnost byla doručena Ústavnímu soudu dne 22. 3. 2005 s tím, že k poštovní přepravě byla dána dne 21. 3. 2005. Ve věci rozhodoval naposledy dne 5. ledna 2005, sp. zn. 7 Tdo 1495/2004, Nejvyšší soud ČR, jenž však dovolání odmítl pro opožděnost. Toto rozhodnutí stěžovatel ve své ústavní stížnosti nenapadá a není tedy ani předmětem řízení o ústavní stížnosti. Ústavní stížností je napaden pouze rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2003, sp. zn. 2 T 179/2001, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 4. 2004, sp. zn. 7 To 102/2004. Ústavní soud konstatuje, že za situace, kdy bylo dovolání k Nejvyššímu soudu podáno opožděně, nelze považovat ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2003, sp. zn. 2 T 179/2001, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 4. 2004, sp. zn. 7 To 102/2004 (doručeného 14. 8. 2004), za včas podanou. S ohledem na výše uvedené nezbylo Ústavnímu soudu, než předmětnou ústavní stížnost odmítnout pro opožděnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. 4. 2006 Michaela Židlická soudce zpravodaj

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky