Ústavní soud rozhodl dne 6. září 2007 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. H., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 8 Co 293/2007, a usnesení téhož soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 8 Co 294/2007,takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 3. 9. 2007 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud "podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 4 Ústavy ČR vydal toto rozhodnutí : Česká republika, Ministerstvo spravedlnosti (...) je povinna do 60 dnů od vyhlášení tohoto obstarat stěžovatelce A. H. jednopodlažní dřevěný podsklepený dům typu bungalow se sedlovou střechou 90 stupňů o podlahové ploše 98 m2 s koupelnou, vybavený el. boilerem s pumpou, s dřevěnou stodolou se zděným chlévem se sedlovou střechou 90 stupňů s betonovou žumpou 1x2x1,5 m o ploše 1.726 m2, s vlastní studnou pitné vody, vybavenou el. čerpadlem a pumpou, vše vybaveno el. přípojkou 240/380 kW s přilehlou oplocenou zahradou se stromovím o výměře 510 m2 a 4.205 m2 orné půdy v k. ú. Janovice u Frýdku Místku, nebo k. ú. Raskovice okr. Frýdek Místek, nebo v k. ú. Lubno, okr. Frýdek Místek nebo v k. ú. Przno, okr. Frýdek Místek, nebo v k. ú. Morávka, okr. Frýdek Místek, nebo v k. ú. Prazmo okr. Frýdek. Místek". Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon"). Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR Ústavní soud rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Podle § 82 odst. 2 písm. a) zákona vyhoví-li Ústavní soud ústavní stížnosti, vysloví v nálezu, které ústavně zaručené právo nebo svoboda a jaké ustanovení ústavního zákona byly porušeny a jakým zásahem orgánu veřejné moci k tomuto porušení došlo. Podle odst. 3 písm. a) téhož ustanovení bylo-li ústavní stížnosti vyhověno, Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci. Jak ze shora uvedeného vyplývá, stěžovatelka se svým návrhem nedomáhala vyslovení porušení některého z jejích základních práv a nežádala ani zrušení napadených shora označených rozhodnutí obecných soudů. Stěžovatelka žádala, aby Ústavní soud uložil České republice, resp. Ministerstvu spravedlnosti shora uvedenou povinnost. Ústavní soud k projednání takového návrhu, jak ze shora uvedeného plyne, není v řízení o ústavní stížnosti příslušný. Aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, bez toho, že by přistoupil k odstraňování řady vad, jimiž návrh trpěl, musel vzhledem k výše uvedenému předložený návrh odmítnout, neboť Ústavní soud není k projednání stěžovatelkou předkládaného návrhu příslušný [§ 43 odst. 1 písm. d) zákona]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné [§ 43 odst. 3 zákona]. V Brně dne 6. září 2007 Eliška Wagnerová soudce zpravodaj