Ústavní soud rozhodl dne 30. ledna 2007 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. Č., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2005 sp. zn. 1 Co 292/2004, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 11. 1. 2007, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2005 sp. zn. 1 Co 292/2004, a to pro porušení čl. 2 odst. 3 a odst. 4 Ústavy ČR. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dle ust. § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Dle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Lhůtu k podání ústavní stížnosti nemůže Ústavní soud prodloužit ani prominout, neboť se jedná o lhůtu kogentní. Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2005 sp. zn. 1 Co 292/2004 byl odmítnut návrh Ing. J. Č. na opravu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 1. 2005 č. j. 1 Co 292/2004-31 vydaného v právní věci žalobce Ing. M. Č. proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti ČR o ochranu osobnosti. Své rozhodnutí Vrchní soud v Praze odůvodnil tím, že Ing. J. Č. není účastníkem tohoto řízení. Jak vyplývá z poučení uvedeného v napadeném usnesení, proti tomuto usnesení nebylo odvolání ani dovolání přípustné. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak začala běžet doručením tohoto rozhodnutí. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že uvedené usnesení mu bylo doručeno dne 17. 1. 2006, z čehož je zřejmé, že ústavní stížnost byla podána až po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro její podání. Dle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Při shrnutí výše uvedeného soudce zpravodaj podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl. Vzhledem k výše uvedenému považoval Ústavní soud za nadbytečné vyzývat stěžovatele, aby odstranil další vady svého podání, zejména pokud jde o požadavek zastoupení stěžovatele v řízení před Ústavním soudem advokátem. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. ledna 2007 Jan Musil v. r. soudce zpravodaj