Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 15. ledna 2007, v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele Ing. A. J., zastoupeného JUDr. PhDr. Jaroslavem Padrnosem, CSc., advokátem se sídlem 621 00 Brno, Banskobystrická 68, o ústavní stížnosti proti části rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2006 sp. zn. 20 Co 124/2006 a Městského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2005 č. j. 83 P 44/2005-23, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků v části, v níž odvolací soud potvrdil výroky soudu I. stupně, kterými určil příjmení nezletilé a upravil jeho styk s ní. Uvedl, že určení shodného příjmení dcery s příjmením matky a nikoliv s jeho, vnímá jako diskriminační, hodnocení důkazů, z nichž soud při rozhodování vycházel, pak za neobjektivní a názor soudu, tak jak byl odůvodněn, je podle jeho přesvědčení třeba odmítnout jako věcně nepodložený. Poukázal na věk nezletilé, na skutečnost, že je tato barvou pleti částečně odlišná, a na jednání matky, která ji vědomě a prokazatelně negativně ovlivňuje ve vztahu k němu, jako k otci, přičemž takové jednání matky soud vůbec nehodnotil. Z uvedených důvodů se rozhodnutími soudů cítí dotčen v právech, zakotvených v č. 90 Ústavy České republiky, jakož i v čl. 10 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Pokud jde o určení příjmení nezletilé, narozené dne XX. X. XXXX mimo manželství rodičů, soud I. stupně na základě důkazů, hodnocených v souladu s § 132 občanského soudního řádu, rozhodl dle § 31 odst. 2 a § 38 odst. 3 zákona o rodině důvodně a odvolací soud proto výrok, kterým bylo určeno nezletilé příjmení "Nováková" (jedná se o pseudonym), tedy shodné s matkou, opodstatněně potvrdil, stejně jako výrok o úpravě styku nezletilé s otcem. K námitkám stěžovatele lze uvést, že bylo nepochybně prokázáno, že nezletilá žije od svého narození s matkou, tato své rodičovské povinnosti bez odpovídající účasti otce řádně plnila a stěžovatel sám neoznačil žádný důkaz, z něhož by bylo možno dovodit pocit diskriminace nezletilé, užívající i před rozhodnutím soudu příjmení s matkou shodné. Pokud v ústavní stížnosti brojí i proti výroku upravujícímu jeho styk s nezletilou, nutno konstatovat, že proti soudem stanovenému rozsahu tohoto styku nic konkrétního v návrhu neuvedl. Lze dodat, že pokud cestou jeho pravidelného kontaktu s nezletilou budou nastoleny mezi nimi vztahy odpovídající náležitým vztahům mezi rodičem a dítětem, ustanovení § 28 zák. o rodině dává možnost rozhodnutí o výkonu rodičovských práv, tedy i o úpravě styku rodiče s nezletilou, změnit. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 15. ledna 2007 Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu