Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky České pojišťovny, a. s., se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 27.6.2007, sp. zn. 12 C 76/2007, a proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30.10.2007, sp. zn. 23 Co 431/2007, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavnímu soudu byla dne 10.12.2007 doručena v záhlaví uvedená ústavní stížnost stěžovatele. Předtím než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní soud konstatoval, že ústavní stížnost byla zatížena vadou spočívající v tom, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§§ 30 odst. 1 a 31 odst. 2 cit. zákona). Dne 20.12.2007 byl proto stěžovatel vyzván k odstranění vad svého návrhu s poučením, že ústavní stížnost bude odmítnuta, pokud neodstraní vady ve lhůtě 20 dnů od doručení této výzvy. Ústavní soud v reakci na ústavní stížnost stěžovatele - právnické osoby současně uvedl, že nestačí, aby byl zastoupen pouze svým právníkem [právníkem České pojišťovny, a. s., Referát právní-regresy (Brno) Rašínova 7, Brno]. Stěžovatel ve stanovené lhůtě uvedenou vadu neodstranil. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky aplikace tohoto ustanovení byly v dané věci splněny, neboť lhůta k odstranění vad uplynula marně. V této souvislosti Ústavní soud odkazuje na plenární stanovisko Pl. ÚS-st. 1/96, z něhož plyne, že povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem není diferencována z hlediska stupně právní kvalifikace účastníků nebo vedlejších účastníků řízení; zastoupena proto musí být každá fyzická a právnická osoba jako účastník nebo vedlejší účastník řízení před Ústavním soudem. Tedy, i stěžovatel-fyzická osoba jako advokát musí být zastoupen jiným advokátem, stejně jako stěžovatel-právnická osoba, která pověřila zastupováním v řízení před Ústavním soudem toliko právníka svého právního referátu Mgr. B.; není relevantní, že tento právník (Mgr. B.) složil i advokátní zkoušku, jak stěžovatel přiloženým vysvědčením ze dne 7. 10. 1998 prokazuje. Lze toliko dodat, že stěžovatel si uvedeného byl zřejmě vědom, neboť v řízení před Ústavním soudem byl doposud zastoupen advokátem JUDr. Ing. Petrem Tomaštíkem z Advokátní kanceláře se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16 (srov. např. sp. zn. I. ÚS 508/02, IV. ÚS 2477/07). Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl dle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 6. února 2008 Vojen Güttler soudce zpravodaj