Ústavní soud rozhodl dne 23. ledna 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. U. S. P., a. s., IČ: 25244523, se sídlem Podnikatelská 15, 304 12 Plzeň, právně zastoupené Mgr. Petrem Vlachem, advokátem AK se sídlem náměstí Republiky 2, 301 00 Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 10. 2007 č. j. 5 Co 2242/2007-44, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 6. 12. 2007, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 10. 2007 č. j. 5 Co 2242/2007-44, a to pro porušení článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Ústavní soud konstatuje, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že žalobkyně J. Š. žalobou podanou u Okresního soudu v Prachaticích dne 26. 6. 2007 uplatnila proti žalované (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka") nárok z pracovního poměru a dovozovala, že zvolila příslušnost soudu podle ust. § 87 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), neboť v obvodu Okresního soudu v Prachaticích má žalovaná svou provozovnu. Usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 9. 8. 2007 č. j. 5 C 60/2007-35 rozhodl soud prvního stupně o námitce místní nepříslušnosti Okresního soudu v Prachaticích vznesené žalovanou tak, že vyslovil svou místní nepříslušnost k projednávání věci a dále rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň - město, jako soudu místně příslušnému. Usnesením ze dne 3. 10. 2007 č. j. 5 Co 2242/2007-44 změnil Krajský soud v Českých Budějovicích usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 9. 8. 2007 č. j. 5 C 60/2007-35 tak, že námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Prachaticích, vznesenou žalovanou, zamítl. II. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že Krajský soud v Českých Budějovicích nesprávně vykládá pojem "organizační složka", ze kterého pak činí nesprávné právní závěry. Protože v ust. § 7 obchodního zákoníku není pojem "organizační složka" výslovně definován, lze výkladem dospět k závěru, že se jedná o takovou složku podniku, která se zapisuje do obchodního rejstříku, tedy zejména o odštěpný závod. Organizační složka podniku by pak měla být charakterizována určitým vyšším stupněm samostatnosti, jak po stránce řízení, činění právních úkonů jménem podnikatele, například vedením účetnictví o této složce. Touto kvalitativní úrovní se liší organizační složka od provozovny a i z definice provozovny vyplývá, že provozovna nemůže být organizační složkou podniku. K tomuto závěru, uvádí stěžovatelka, lze dojít i jazykovým výkladem ust. § 7 obchodního zákoníku, neboť jestliže zákon u určitých organizačních struktur používá pojem "organizační složka" a u provozovny nikoli, vyplývá z toho, že provozovnu za organizační složku nepovažuje. Skutečnost, že prodejna stěžovatelky v Prachaticích je provozovnou, nikoli organizační složkou, vyplývá i z živnostenského rejstříku, kde je uvedené místo vedeno jako "provozovna", nikoli jako jiný, vyšší typ organizační struktury stěžovatelčina podniku. Krajský soud podle stěžovatelky učinil nesprávný právní závěr i o vztahu sporu ke stěžovatelčině provozovně, resp. k organizační složce (za kterou provozovnu považuje). Skutečnost, že žalobkyně pracovala v provozovně stěžovatelky v Prachaticích a žalobou nárokuje mzdový nárok, neznamená, že se řízení této provozovny týká. Stěžovatelka podotýká, že se jedná o prostou maloobchodní prodejnu, která nemá vlastní řídící autonomii, nevede se o ní samostatné účetnictví, peníze z tržeb jsou odváděny na stěžovatelčin účet, který slouží i pro potřeby jejich jiných maloobchodních prodejen, účet je ovládán ze stěžovatelčina sídla. O mzdách zaměstnanců prodejny je rozhodováno v sídle společnosti, odkud jsou vypláceny. Vzhledem k charakteru peněz lze dospět k závěru, že spor o mzdový nárok se netýká konkrétní prodejny stěžovatelky, ale stěžovatelky jako zaměstnavatele. Proto právní posouzení, které soud v předmětné věci učinil, je podle stěžovatelky nesprávné. III. Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody. Ústavní soud tedy přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska stěžovatelkou v ústavní stížnosti uplatněných námitek, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná. V souzené věci Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k závěru, že podmínky příslušnosti na výběr dané podle ust. § 87 písm. c) o. s. ř. jsou v přezkoumávané věci splněny, neboť v obvodu Okresního soudu v Prachaticích je umístěna organizační složka žalované a spor se této složky týká. V odůvodnění svého usnesení ze dne 3. 10. 2007 č. j. 5 Co 2242/2007-44 Krajský soud v Českých Budějovicích uvedl, že podle názoru soudu prvního stupně, aby byla dána příslušnost daná na výběr podle ust. § 87 písm. c) o. s. ř., musel by se spor týkat mzdové a personální činnosti nižší organizační složky žalované, tj. prodejny; takovýto závěr však podle odvolacího soudu z doslovného znění ust. § 87 písm. c) o. s. ř. nelze dovodit. Citované ustanovení používá obecný výraz "týká-li se spor této složky". Pokud žalobkyně odvozuje svůj pracovněprávní nárok z činnosti, kterou prováděla u oné organizační složky žalované, pak se předmětný spor nižší organizační složky žalované v širších souvislostech týká. Odvolací soud považoval za důvodnou odvolací námitku žalobkyně o tom, že pro určení místní příslušnosti soudu nemůže být rozhodující, kde má žalovaná mzdovou účtárnu. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá porušení svého práva na zákonného soudce zakotveného v článku 38 odst. 1 Listiny, neboť je přesvědčena, že krajský soud nesprávně dovodil, že v přezkoumávané věci jsou splněny podmínky příslušnosti na výběr dané podle ust. § 87 písm. c) o. s. ř. Při interpretaci základního práva na zákonného soudce (článek 38 odst. 1 Listiny) je nepochybně nutno zkoumat i otázku, zda při určení příslušnosti soudu byly dodrženy zákonné podmínky (zejména nálezy sp. zn. III. ÚS 232/95, sp. zn. IV. ÚS 222/96, sp. zn. III. ÚS 293/98, sp. zn. III. ÚS 561/02, vše na http://nalus.usoud.cz). Princip zákonného soudce představuje v demokratickém právním státě jednu z garancí nezávislého a nestranného rozhodování soudu. Dodržení zákonných podmínek stanovení příslušnosti soudu (ať již místní nebo věcné) totiž v obecné rovině brání určování příslušnosti soudu s cílem ovlivnit výsledek rozhodování. Podle ust. § 87 písm. c) o. s. ř. vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v ust. § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka podniku fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky. Nižší organizační složkou, jíž se spor týká, je zejména odštěpný závod, jiná složka, která se zapisuje do obchodního rejstříku, nebo provozovna (srov. ust. § 7 obch. zák.). Není rozhodující, zda organizační složka má (může mít) právní subjektivitu. Provozovnou se přitom rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením anebo názvem podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení (in: Bureš, Drápal, Krčmář a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. 7. vydání, C. H. Beck, Praha 2006). Pro určení místní příslušnosti soudu jsou až do skončení řízení ve věci samé rozhodné skutečnosti, které tu prokazatelně jsou v době zahájení řízení, a bez ohledu na jejich změny v průběhu řízení stanovená místní příslušnost trvá až do jeho skončení. Při posuzování námitky místní nepříslušnosti Okresního soudu v Prachaticích krajský soud v napadeném usnesení vyložil, z jakého důvodu se neztotožnil se stanovením místní příslušnosti soudem prvního stupně. Tyto závěry krajského soudu shledal Ústavní soud ústavně konformními. Ústavní soud ověřil, že krajský soud rozhodoval v souladu s principy hlavy páté Listiny, jeho rozhodnutí, které je výrazem nezávislého soudního rozhodování, nevybočilo z mezí ústavnosti a sama skutečnost, že se stěžovatelka neztotožňuje se závěry soudu, nemůže zakládat odůvodněnost ústavní stížnosti. Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajícího soudu došlo k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatelky. Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. ledna 2008 Jiří Mucha v. r. předseda senátu Ústavního soudu