Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou ve věci navrhovatele Občanské sdružení Lípa 2000, za které jedná jeho předseda Ing. Z. K., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 6. 2008 č.j. 10 Ca 32/2008-54, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavnímu soudu byl dne 27. 8. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí krajského soudu. Předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Jednou z elementárních podmínek pro podání ústavní stížnosti je přitom obligatorní zastoupení stěžovatele advokátem. O této skutečnosti byl stěžovatel vyrozuměn přípisem ze dne 5. 9. 2008. Současně s tím byl stěžovatel poučen o možnosti přidělení advokáta Českou advokátní komorou dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Dne 9. 9. 2008 udělil stěžovatel plnou moc advokátu J. H., který ji však nepřijal a svým přípisem ze dne 11. 9. 2008 sdělil Ústavnímu soudu i důvody pro tento svůj postup. Stěžovatel byl následně vyzvána k odstranění vad návrhu, neboť jeho podání nebylo lze považovat za bezvadné. Přípisem ze dne 23. 9. 2008 zaslal stěžovatel Ústavnímu soudu plnou moc, jíž zmocňoval JUDr. K. K. k jeho zastupování v řízení před Ústavním soudem. Dne 25. 9. 2008 obdržel Ústavní soud přípis od naposledy jmenovaného advokáta s tím, že výše zmíněnou plnou moc nepřijal, neboť mu byla udělena bez jeho souhlasu a vědomí. Dne 30. 9. 2008 obdržel Ústavní soud další přípis stěžovatele, v němž sděloval, že JUDr. K. jeho plnou moc nepřijal. Z výše uvedeného tak má být zřejmé, že vlastními možnostmi a prostředky nemůže odstranit vadu návrhu, spočívající v absenci právního zastoupení. II. Ústavní soud konstatuje, že za výše nastíněné situace nemá jinou možnost, než předmětnou ústavní stížnost odmítnout, a to z důvodů neodstranění vad návrhu. Dalším prodlužováním lhůty k odstranění vad by totiž docházelo k bezdůvodnému znevýhodňování ostatních stěžovatelů. Ústavní soud celkem dvakrát vyzval stěžovatele k odstranění vad, přičemž poprvé mu k tomuto stanovil lhůtu 30 dnů od doručení předmětného přípisu a podruhé lhůtu 20 dnů od doručení dotčeného přípisu. Stěžovatel si převzal zásilku dne 22. 9. 2008 a posléze uvedená lhůta k odstranění vad mu tak počala plynout dne 23. 9. 2008 s tím, že skončila dne 12. 10. 2008. Vzhledem k tomu, že konec lhůty připadl na neděli, bylo posledním dnem lhůty pondělí 13. 10. 2008. V uvedené lhůtě však stěžovatel vadu návrhu neodstranil. Stěžovatel ve věci postupoval tím způsobem, že toliko jednostranným právním úkonem uděloval plnou moc advokátům, kteří s ním však před tím neuzavřeli dohodu o právním zastoupení. Sepsání plné moci je právním úkonem, kterým se dokládá vůči třetím osobám uzavření dohody o právním zastoupení. K uzavření takové dohody je však nezbytný shodný projev vůle obou smluvních stran, což se však v předmětném případě zjevně nestalo. Z listin předložených stěžovatelem též není zřejmé, zda se tento dle poučení Ústavního soudu obrátil na Českou advokátní komoru, která by mu mohla, za naplnění zákonem daných podmínek, určit advokáta i bezplatně. Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, návrh odmítl v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 20. října 2008 Michaela Židlická soudce zpravodaj