Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a soudců Jana Musila a Vlasty Formánkové o vyloučení soudce v řízení o ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 960/10, takto: Soudce Miloslav Výborný je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 960/10. Odůvodnění: V podání ze dne 7. 4. 2010 Miloslav Výborný, soudce zpravodaj v dané věci, ve smyslu § 37 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), uvedl, že jeho soudcovské působení zde nepokládá - již z vnějšího pohledu - za případné, a navrhl, aby byl z rozhodování a projednávání věci vyloučen. Návrh odůvodnil sdělením o povaze svého osobního vztahu k zástupci stěžovatelů JUDr. Vlastislavu Peřinovi, jehož v minulé advokátní činnosti zaměstnával jako advokátního koncipienta, poté s ním vykonával advokacii společně, a tyto okolnosti mezi nimi nastolily nejen pracovní a kolegiální, nýbrž i přátelské vztahy. Podle § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci mimo jiné tehdy, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Tyto podmínky jsou v daném případě splněny. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu subjektivní hledisko účastníků řízení i samotných soudců je sice relevantním podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, výsledný úsudek se však musí odbývat výlučně na základě hledisek objektivních, resp. věcného rozboru skutečností, které k pochybnostem o nepodjatosti soudce vedly, včetně hodnocení, jak se jeví navenek. V dané věci, z popsané relace Miloslava Výborného k zástupci stěžovatelů, je patrné, že zde existuje osobou zástupce stěžovatelů zprostředkovaný poměr soudce k věci takové povahy, že je způsobilý objektivně vést k legitimním (vnějším) pochybnostem, že nemá k věci určitý, a to nikoliv nezaujatý, vztah. Jinak řečeno, existuje zde zákonem předpokládaný kvalifikovaný "poměr" soudce ve smyslu citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu, který má potenciál založit důvod, aby byl z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen. Proto Ústavní soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku usnesení. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. dubna 2010 Vladimír Kůrka v. r. předseda senátu