Ústavní soud rozhodl dne 5. srpna 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu D. L., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. ledna 2011 č. j. 12 Co 58/2011-45, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 29. 6. 2011, napadá navrhovatelka v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Plzni, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 9. 11. 2010 č. j. 22 C 714/2010-37 tak, že navrhovatelka byla uznána povinnou zaplatit žalovanou jistinu, poplatek z prodlení i náklady řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci předmětného usnesení (výrok I) a byla jí rovněž uložena povinnost uhradit náklady odvolacího řízení (výrok II). Navrhovatelka se domáhá přezkoumání usnesení odvolacího soudu především z důvodu své špatné finanční a sociální situace, která jí nedovoluje v soudem stanovené lhůtě příslušné finanční plnění uhradit. Jak vyplývá z návrhu, důvodem navrhovaného přezkumu není nesprávný procesní postup odvolacího soudu, resp. porušení ústavně zaručených práv, ale přesvědčení navrhovatelky, že v dané situaci by pro ni byl příznivější rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 9. 11. 2010 č. j. 22 C 714/2010-37, jehož výrokem byla zavázána k zaplacení žalobcem požadované jistiny a poplatků z prodlení a soudem stanovených nákladů řízení ve splátkách po částce 1 000,- Kč měsíčně. Jak zjistil Ústavní soud dotazem v kanceláři senátu 22 C Okresního soudu v Tachově, napadené usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 9. 11. 2010 č. j. 22 C 714/2010-37 nabylo právní moci dnem 11. 4. 2011. Za této situace je zřejmé, že ústavní stížnost by i v případě splnění ostatních náležitostí (zastoupení navrhovatelky v řízení před Ústavním soudem advokátem na základě speciální plné moci) bylo nutné odmítnout pro její opožděnost. Z tohoto důvodu již Ústavní soud navrhovatelku nevyzýval k odstranění vad návrhu a zajištění advokáta k jejímu zastupování v řízení před Ústavním soudem, neboť ve smyslu ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je možné ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, v daném případě od doručení usnesení odvolacího soudu. Jestliže byl návrh navrhovatelky předán k poštovní přepravě až dne 28. 6. 2011, je nepochybné, že zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti byla navrhovatelkou překročena. Ústavní soud proto návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. srpna 2011 Jan Musil soudce zpravodaj