Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o návrhu Pavla Horáka, bez právního zastoupení, kterým se po Ministerstvu práce a sociálních věcí domáhá zaplacení částky 100 000 Kč jako odškodnění za újmu na zdraví a částky 525 000 Kč jako odškodnění za ztrátu bytu, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: 1. Dne 30. dubna 2013 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, kterým se stěžovatel domáhá po Ministerstvu práce a sociálních věcí zaplacení v záhlaví specifikovaných částek jako odškodnění za újmu na zdraví a ztrátu bytu, k nimž mělo dojít v důsledku toho, že uvedené ministerstvo (přesněji Česká správa sociálního zabezpečení) opomenulo a zanedbalo povinnost realizovat z jeho důchodu exekuční srážky. Ve svém odůvodnění zároveň podrobně rozvedl tíživé důsledky tohoto pochybení na jeho sociální situaci a zdraví. 2. Poté, co se Ústavní soud seznámil s obsahem návrhu stěžovatele, dospěl k závěru, že není k jeho projednání věcně příslušný. 3. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. To znamená, že v řízení o ústavních stížnostech rozhoduje Ústavní soud pouze o tom, zda došlo k takovémuto porušení, přičemž pakliže tomu tak bylo, zruší napadené rozhodnutí, nebo, směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu pokračovat v porušování práva a přikáže mu, aby obnovil stav před porušením, pokud je to možné. Součástí této pravomoci Ústavního soudu ale není rozhodovat o povinnosti zaplatit náhradu škody, byť by tato byla způsobena nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. K projednávání takovýchto žalob jsou příslušné obecné soudy v občanském soudním řízení. 4. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud není příslušný k projednání návrhu stěžovatele, musel tento návrh podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Z tohoto důvodu zároveň nevyzýval stěžovatele k odstranění vad jeho návrhu, zejména nedostatku jeho právního zastoupení advokátem, neboť vyhovění takovéto výzvě by nemohlo nic změnit na výsledku tohoto řízení. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. května 2013 Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj