Ústavní soud rozhodl dne 11. dubna 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu CENTRUM CONSULTANT FINANCE, IČ 22827854, adresa Sokola Tůmy 1099/1, 709 00 Ostrava-Hulváky, bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. října 2013 č. j. 31 C 316/2012-26 a proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 57/2014-42, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Návrh, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 23. 3. 2014, směřoval proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů, vydaným v řízení o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy. Návrh nesplňoval náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zejména stěžovatel nebyl zastoupen advokátem a nepřiložil předmětná rozhodnutí, proti nimž podává ústavní stížnost. Návrh neobsahoval žádné odůvodnění. Jak se zjišťuje z evidence podání Ústavního soudu, stěžovatel podal v období od prosince 2013 do současné doby cca 123 obsahově téměř identických a stejnými vadami trpících ústavních stížností, směřujících proti jiným rozhodnutím obecných soudů. V několika desítkách těchto předchozích podání byl stěžovatel soudci zpravodaji vyzýván k odstranění vad návrhu a jeho doplnění ve smyslu připojených písemných poučení (např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 3933/13, III. ÚS 505/14 atd.). K odstranění vad návrhu a jeho doplnění byly navrhovateli stanoveny dostatečné lhůty. Výzvy spolu s poučením byly navrhovateli řádně doručeny. Navrhovatel však vady návrhů neodstranil a v mnoha případech na výzvy Ústavního soudu nijak nereagoval. Poté, co byl stěžovatel opakovaně a bezvýsledně poučován o všech náležitostech ústavní stížnosti, je tudíž zjevně nadbytečné vyzývat jej k odstranění vad v nyní projednávané věci. Jen pro úplnost soudce zpravodaj dodává, že Ústavní soud nikomu právní zastoupení nezajišťuje. Ustálenou judikaturou Ústavní soud nepřipustil přiměřené použití § 30 o. s. ř. (ustanovení advokáta soudem), když neshledal podmínky pro takový postup podle § 63 zákona o Ústavním soudu. Právní řád totiž připouští určení advokáta i pro řízení před Ústavním soudem rozhodnutím České advokátní komory [§ 18 odst. 2, § 45 odst. 2 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů], čímž je vytvořen procesní nástroj k zajištění kvalifikovaného právního zastoupení, a tedy i přístupu k Ústavnímu soudu. V praxi tato úprava nevyvolává u stěžovatelů obtíže. Ve věci žádosti stěžovatele o určení advokáta pro zastupování před Ústavním soudem bylo řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle § 18 zákona o advokacii Českou advokátní komorou zastaveno (č. j. 632/14 ze dne 19. 3. 2014), protože stěžovatel řádně nedoložil, ani kdo je oprávněn za něj jednat, ani originál plné moci opravňující k jeho zastupování. Soudce zpravodaj, s ohledem na uvedené skutečnosti, návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bez jednání odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. dubna 2014 Jan Musil v. r. soudce zpravodaj