Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P. P. K., t. č. Věznice Praha-Ruzyně, zastoupeného Mgr. Richardem Cuřínem, advokátem se sídlem Krakovská 22, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013 č. j. 6 Tdo 269/2013-23, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 9. 2012 sp. zn. 7 To 291/2012 a proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 11. 6. 2012 sp. zn. 27 T 108/2009, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí soudů pro porušení jeho práv podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod Ústavní soud z elektronicky doložené části trestního spisu Okresního soudu v Plzni (vedeného pod sp. zn. 27 T 108/2009) a z příloh ústavní stížnosti zjistil, že rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje, tj. o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013 č. j. 6 Tdo 269/2013-23, bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 24. 4. 2007 a stěžovateli samotnému do vlastních rukou dne 26. 4. 2013. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Z obsahu spisu však plyne, že od doručení napadeného usnesení Nejvyššího soudu právnímu zástupci stěžovatele do svěření ústavní stížnosti poštovní přepravě dne 26. 10. 2013 uplynula doba podstatně delší, než zákon o Ústavním soudu připouští. Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 6. května 2014 JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj