Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. Jaromíra Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2014 č. j. 3 As 71/2014-27 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2014 č. j. 30 Af 114/2013-33, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 27. 10. 2014 se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel podal ústavní stížnost v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Navrhovatel přitom byl v souvislosti s jeho předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupen advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání. Ústavní soud v jiných věcech navrhovatele rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (např. sp. zn. IV. ÚS 109/14, I. ÚS 2790/14, II. ÚS 3270/14, I. ÚS 3557/13, IV. ÚS 1836/10, III. ÚS 2371/10, IV. ÚS 29/08 a další). Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. listopadu 2014 JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj