Ústavní soud rozhodl o návrhu Aleny Houžvičkové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2016 č. j. 6 Afs 290/2015-19 a usnesení Krajského soud v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 1. 12. 2015 č. j. 59 Af 9/2015-61, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 5. 2016 se navrhovatelka domáhala, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí a z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podávání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky. Ústavní soud konstatuje, že navrhovatelka podala ústavní stížnost v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Navrhovatelka přitom byla v souvislosti s jejími předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzývána k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupena advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání. Ústavní soud v jiných věcech navrhovatelky rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (např. sp. zn. I. ÚS 3258/14, IV. ÚS 2056/11, II. ÚS 740/11, III. ÚS 452/11, III. ÚS 340/11, IV. ÚS 1270/10, IV. ÚS 1836/10, III. ÚS 2371/10, IV. ÚS 29/08, IV. ÚS 3220/14, I. ÚS 2844/15, IV. ÚS 1061/16 a další). Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné V Brně dne 18. května 2016 JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj