Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu Miroslava Ráce, bez zastoupení, ve věci žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel se na Ústavní soud obrátil podáním, označeným jako stížnost na "oddělení pobytového a správního řízení Moravskoslezského kraje v Ostravě". Uvedl, že dne 15. srpna 2017 požádal o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky, jeho žádost však byla zamítnuta. Ke svému stručnému popisu přiložil rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 19. září 2017, č. j. OAM 12607/8/PP-2017, které zamítlo jeho žádost ze dne 15. srpna 2017 podle ustanovení § 87d odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pobytu"). Jak je z rozhodnutí patrné, navrhovatel byl poučen, že proti rozhodnutí může podle § 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 170b odst. 1 zákona o pobytu, podat odvolání ke Komisi pro rozhodování o věcech pobytu cizinců. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který má subsidiární charakter, což znamená, že její uplatnění připadá v úvahu teprve poté, co selžou všechny ostatní zákonem stanovené prostředky ochrany práv, neboť ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, ale je úkolem všech orgánů veřejné moci. Jinak řečeno, podmínkou podání ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud přezkoumává jen věci pravomocně skončené, proti nimž neexistuje žádný další procesní kontrolní prostředek. Jak je z podání zřejmé, navrhovatel podal žádost, o které rozhodl správní orgán, a poučil jej o možnosti užití opravných prostředků, přičemž rozhodnutí odvolacího správního orgánu je dále přezkoumatelné i správní žalobou v rámci správního řízení soudního. Ústavní soud proto, aniž by činil kroky k odstranění vad podání, návrh posoudil jako nepřípustný podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl, neboť navrhovatel dosud nevyčerpal všechny prostředky k ochraně svých práv. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. října 2017 Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj