Ústavní soud rozhodl o návrhu Jana Svobody, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění Navrhovatel se podáním ze dne 9. 5. 2018 obrací na Ústavní soud ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn 1 Nt 103/2008. Přestože byl navrhovatel v minulosti v souvislosti s jeho předchozími podáními (např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 3931/17, III. ÚS 3438/17, III. ÚS 3423/17, I. ÚS 1562/16, III. ÚS 3444/13) opakovaně Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nyní podaný návrh tyto podmínky rovněž nesplňuje. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým (srov. obdobně. III. ÚS 1887/17, I. ÚS 1935/17 II. ÚS 2641/17, IV. ÚS 866/18, II. ÚS 590/18, I. ÚS 403/18). Na základě výše u vedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. května 2018 JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj