Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele S. M., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem, se sídlem Leknínová 3033/7, Praha 10, proti usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 7. oddělení ze dne 29. 5. 2018, č. j. KRPA-248023/TČ-2015-000097-REZ, a proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 27. 7. 2018, č. j. 1 KZV 215/2016-1014, za účasti Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 7. oddělení a Městského státního zastupitelství v Praze jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 7. Oddělení, a Městského státního zastupitelství v Praze, neboť má za to, že těmito rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod (dále jen "Úmluva"), právo na soudní ochranu podle čl. 90 Ústavy a práva obžalovaného plynoucí z čl. 38 odst. 2 Listiny. 2. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny procesní podmínky řízení, přičemž shledal, že ústavní stížnost je nepřípustná. 3. V tomto ohledu konstatuje, že stěžovatel k Ústavnímu soudu podal dvě ústavní stížnosti, jejichž petit je ovšem totožný. První ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 1. 10. 2018 a řízení před Ústavním soudem je v této věci vedeno pod sp. zn. II. ÚS 3275/18. Nyní projednávaná ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení totožných rozhodnutí, byla Ústavnímu soudu doručena 15. 10. 2018. 4. Podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže Ústavní soud již v téže věci jedná. 5. Vzhledem k tomu, že v později zahájeném řízení vedeném pod sp. zn. II. ÚS 3411/18 (nyní projednáváno), jsou totožným stěžovatelem jako osobou oprávněnou napadena stejná rozhodnutí policejního orgánu a městského státního zastupitelství, jako je tomu v dříve zahájené věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3275/18, Ústavní soud odmítl ústavní stížnost vedenou pod sp. zn. II. ÚS 3411/18 pro překážku litispendence jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. října 2018 Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj