Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. S., zastoupeného Stanislavem Balíkem, advokátem, se sídlem Kolínská 13, Praha 3, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2018 sp. zn. 14 To 79/2018 a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2018 sp. zn. 71 T 1/2018, o návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, takto: Vykonatelnost usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2018 sp. zn. 14 To 79/2018 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2018 č. j. 71 T 1/2018-507 se do rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti odkládá. Odůvodnění: 1. Dne 21. 11. 2018 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, která splňuje procesní podmínky řízení před Ústavním soudem podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlavní označených rozhodnutí, jimiž obecné soudy uznaly na území České republiky rozsudky rumunských soudů, jimiž byl stěžovatel shledán vinným trestným činem založení organizovaného zločinného spolčení a spoluviny při spáchání trestného činu prozrazení tajných služebních nebo neveřejných informací podle rumunských předpisů a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř let a osmi měsíců ve věznici s ostrahou. 2. Stěžovatel se domnívá, že napadenými rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv, a to práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 a odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 Listiny. Podle stěžovatele protokol uzavřený mezi Generální prokuraturou Rumunska a Rumunskou informační službou v roce 2009 porušuje základní ústavní a mezinárodní principy vlády práva, demokracie, dělby moci, nezávislosti justice a respektu k lidským právům, přičemž odkazuje na prohlášení Dany Girbovan, prezidentky soudcové unie Rumunska, ze dne 30. 3. 2018. Obavy z nerespektování práva na spravedlivý proces v Rumunsku pak v souvislosti s odtajněním protokolů o spolupráci justice s Rumunskou informační službou vyjádřila také Evropská asociace advokátních komor. Stěžovatel ve své rozsáhlé ústavní stížnosti namítá řadu důvodů, proč nemělo k uznání citovaných rumunských rozhodnutí dojít i proč napadená rozhodnutí českých soudů neobstojí. Upozorňuje i na to, že české obecné soudy mohly být uvedeny rumunskými orgány v omyl, což opírá o existenci tajných protokolů, dle kterých rumunská bezpečnostní informační služba ovlivňovala trestní řízení, a o aktuální rozhodnutí Ústavního soudu Rumunska. Stěžovatel též upozorňuje na to, že již obdržel výzvu k nástupu trestu odnětí svobody. 3. Ústavní soud konstatuje, že podání ústavní stížnosti zásadně není spojeno se suspenzivním účinkem a že rozhodnutí, jímž Ústavní soud vykonatelnost ústavní stížností napadeného rozhodnutí odloží, je vázáno na striktní splnění podmínek zakotvených v § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Podle uvedeného ustanovení může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. 4. V posuzovaném případě Ústavní soud shledal, že podmínky citovaného ustanovení jsou splněny. Odklad vykonatelnosti je sice institutem mimořádným a ustanovení § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je nutno vykládat restriktivně [srov. např. usnesení ze dne 9. 6. 2004 sp. zn. I. ÚS 254/02 (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], nicméně ve věci stěžovatele je nutno uvážit, že by výkon napadeného rozhodnutí mohl představovat nezhojitelný zásah do jeho práv, neboť by musel nastoupit výkon trestu odnětí svobody. Pokud měl Ústavní soud vážné pochybnosti o tom, zda nebyla v předchozích trestních řízeních vážně porušena práva stěžovatelů, přistoupil k odložení výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody [nález sp. zn. IV. ÚS 314/97 ze dne 6. 3. 1998 (N 32/10 SbNU 209)]. Podle Ústavního soudu odkladem vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nejsou nepřiměřeně ohroženy zájmy jiných osob, vzhledem k předpokladu, že o ústavní stížnosti bude moci být rozhodnuto v nejbližší době po získání potřebných podkladů pro rozhodnutí. 5. Ústavní soud však nemůže odložit vykonatelnost rozhodnutí, popř. vydat předběžné opatření, jen proto, že je s ním spojeno odnětí svobody. K odložení vykonatelnosti nestačí jen samotný hrozící trest, ale je třeba i odůvodnit, proč by vyhovění nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, vědom si základních funkcí trestního práva (usnesení sp. zn. IV. ÚS 580/05 ze dne 23. 3. 2006, právní věta). Ústavní soud tak poukazuje zejména na argumentaci stěžovatele týkající se namítaného porušení práva na spravedlivý proces. Pokud jsou, jak tvrdí a dokládá stěžovatel, v současné době revidované rozsudky učiněné instancí, kterou byl stěžovatel odsouzen, pokud byl jedním z hlavních důkazů použitým při odsouzení stěžovatele odposlech, který si stěžovatel nemohl vyslechnout, a pokud státní složka, která tento odposlech pořídila, jednala nestandardně z hlediska dělby moci, když uzavírala smlouvu s vybranými představiteli justice, pak při zvažování odkladného účinku převažuje zájem stěžovatele na spravedlivý proces nad veřejným zájmem, aby stěžovatel případně nastoupil výkon trestu odnětí svobody. Neshledá-li Ústavní soud, že byla porušena stěžovatelova práva, pak nic nebude stát v cestě výkonu trestu - a bude tedy naplněn případný veřejný zájem na potrestání stěžovatele. 6. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud přistoupil k odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí, a to aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. listopadu 2018 Ludvík David, v. r. předseda senátu