Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu F. K., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Bělušice, P. O. Box 1, Bečov u Mostu, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 4. 2018 č. j. 5 To 147/2018-25, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 8. 8. 2018, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel F. K. Doručené podání je podle svého obsahu nejasné a trpí formálními vadami ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž z něj lze zjistit pouze to, že navrhovatel podává ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů vedených v jeho trestních věcech u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 4 T 227/2006 a u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 2 T 400/2007. Vzhledem k tomu, že podání stěžovatele neobsahovalo zákonem o Ústavním soudu stanovené náležitosti, byl stěžovatel dopisem ze dne 15. srpna 2018 (výzva byla doručena dne 20. srpna 2018), vyzván k odstranění vad spočívajících zejména v nedostatku právního zastoupení stěžovatele advokátem v řízení před Ústavním soudem a doložení kopie posledního rozhodnutí, proti němuž ústavní stížnost směřuje. Stěžovateli byla k odstranění vad podání stanovena lhůta 30 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že po jejím marném uplynutí bude návrh odmítnut. S ohledem na chybějící formuláře k žádosti o určení advokáta Českou advokátní komorou ve věznicích byla stěžovateli prodloužena lhůta, a to do 31. 10. 2018. Vzhledem k tomu, že Česká advokátní komora v této době nerozhodla, přestože si navrhovatel o advokáta zažádal, byla mu lhůta Ústavním soudem prodloužena, a to do 20. 1. 2019 jako konečná, neboť dne 3. 12. 2018 byla Českou advokátní komorou navrhovateli přidělena advokátka Mgr. Růžková. Dne 15. ledna 2019 Mgr. Růžková zaslala Ústavnímu soudu sdělení, že podle § 18c odst. 6 zákona o advokacii odmítá poskytnutí právní služby vzhledem k tomu, že jde o zjevně bezdůvodné uplatňování či bránění práva. Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak není. Ústavní soud konstatuje, že lhůta stanovená stěžovateli k odstranění vad podání marně uplynula. Proto mu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. ledna 2019 Jan Musil v. r. soudce zpravodaj