Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Z. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Drahonice, právně nezastoupené, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 2. 2020, č. j. 6 T 8/2019-989, blíže nespecifikovanému rozhodnutí odvolacího soudu a usnesení Nejvyššího soudu z blíže nespecifikovaného dne, č. j. 7 Tdo 1195/2020-1111, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 7. 2021 se stěžovatelka domáhá po Ústavním soudu, aby zrušil shora uvedená rozhodnutí obecných soudů pro porušení jejího práva na spravedlivý proces, a to v důsledku celé řady nejrůznějších hmotněprávních, skutkových, i procesních vad, kterých se dle stěžovatelky na její úkor obecné soudy dopustily. Stěžovatelka rovněž požádala o osvobození od soudních poplatků. 2. Než se Ústavní soud může zabývat stěžovatelčinou věcnou argumentací, musí zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). 3. Dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, přičemž dle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí v plné moci k zastupování podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. 4. Dle § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu musí být k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, popřípadě také kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku z důvodu závisejícího na uvážení orgánu, který o něm rozhoduje. 5. Stěžovatelka není právně zastoupena a k její ústavní stížnosti nebyla přiložena ani kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně jejích práv, který jí zákon přiznává. 6. Ústavní soud proto stěžovatelku vyzval k odstranění shora uvedených vad ve lhůtě dvou měsíců od doručení výzvy, v níž ji poučil, že neučiní-li tak, bude její ústavní stížnost odmítnuta pro neodstraněné vady dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Výzva k odstranění vad byla stěžovatelce doručena dne 5. 8. 2021 a marně uplynula dne 6. 10. 2021. Ústavní soud vyčkal s rozhodnutím pro případ, že by k poštovní přepravě bylo podáno doplnění ústavní stížnosti ještě v zachované lhůtě, ale nastalo by prodlení s doručením. Po cca třech týdnech již není důvodné očekávat, že tato situace nastala. 7. Na základě výše uvedeného Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost pro neodstraněné vady dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Jelikož řízení o ústavní stížnosti není zpoplatněno, nerozhodoval samostatně Ústavní soud ani o žádosti o osvobození od soudních poplatků. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 4. listopadu 2021 Jaroslav Fenyk v. r. soudce Ústavního soudu