Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Ludvíka Davida a soudce Jaromíra Jirsy o návrhu na vyloučení soudce Tomáše Lichovníka z rozhodování (jako soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Z. L., zastoupeného JUDr. Anitou Pešulovou, advokátkou, se sídlem Nuselská 499/132, Praha 4, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. března 2021 sp. zn. 4 Tdo 737/2020, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. září 2019 č. j. 7 To 234/2019-9728 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 5. března 2019 č. j. 3 T 151/2017-7523, takto: Soudce Tomáš Lichovník není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2422/21. Odůvodnění: 1. Soudce Tomáš Lichovník jako soudce zpravodaj I. senátu rozhodujícího o shora uvedené ústavní stížnosti, přípisem ze dne 15. 2. 2022 oznámil předsedovi II. senátu, že stěžovatel Z. L. byl obžalován a posléze i odsouzen za organizovanou trestnou činnost společně s S. Z. Ten rovněž podal ústavní stížnost, která je u Ústavního soudu vedena pod sp. zn. III. ÚS 2440/21 a byla již odmítnuta. Jak však soudce Lichovník zjistil z rejstříku, v posledně uvedené věci zastupoval stěžovatele Z. Mgr. Ivan Eric Poplštejn, který je společníkem jeho syna v advokátní kanceláři. Soudce Lichovník uvedl, že tato skutečnost na jeho rozhodování nemá vliv, ale mohla by vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti. 2. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve znění pozdějších předpisů, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. 3. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Nestrannost soudce je třeba posuzovat ze subjektivního i objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. Za nastíněných podmínek není možné u soudce Ústavního soudu předpokládat absenci jakýchkoli profesních vztahů. Samotná existence takového vztahu není bez dalšího způsobilá založit u osoby soudce podjatost. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je proto nutné vycházet z předpokladu, že jde o profesionála schopného oddělit svůj předchozí profesní život od nynější rozhodovací činnosti. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, že je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům. Takový vztah u Tomáše Lichovníka dán není. 4. Na základě výše uvedeného proto II. senát Ústavního soudu, určený podle Rozvrhu práce Ústavního soudu pro rozhodnutí o vyloučení soudce I. senátu ve smyslu ustanovení § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, dospěl k závěru, že v daném případě neeexistuje důvod k vyloučení soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování věci sp. zn. I. ÚS 2422/21. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. března 2022 David Uhlíř v. r. předseda senátu