Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Fialy a Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti R. S., zastoupené Mgr. Kristiánem Novákem, advokátem, sídlem Nad Vodovodem 3109/25, Praha 10 – Strašnice, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2023 č. j. 54 Co 207/2022-665, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a P. S., zastoupeného JUDr. Lukášem Bohuslavem, Ph.D., advokátem, sídlem Revoluční 1044/23, Praha 1 – Staré Město, a nezletilé N. S., zastoupené Městskou částí Praha 14, opatrovníkem, sídlem Bratří Venclíků 1073/8, Praha 14 – Černý Most, jako vedlejších účastníků řízení, o vyloučení soudce Pavla Šámala z projednání a rozhodování věci, takto: Soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1609/23. Odůvodnění: 1. Soudce I. senátu Ústavního soudu Pavel Šámal předložil předsedovi IV. senátu dne 7. 8. 2023 návrh na rozhodnutí o vyloučení z projednání a rozhodování věci sp. zn. I. ÚS 1609/23. Tento návrh odůvodnil soudce Pavel Šámal tím, že ačkoli stěžovatelku nezná, byl svým ošetřujícím lékařem dotázán na kontakt na advokáta, který by pro ni sepsal ústavní stížnost. Soudce Pavel Šámal lékaře upozornil, že jako soudce Ústavního soudu nemůže poskytovat jakékoli právní rady ani se jinak k věci vyjadřovat. Na jeho naléhání mu nicméně poskytl kontakt na advokáta prof. JUDr. Tomáše Gřivnu, Ph.D., který však krátce na to zastoupení stěžovatelky odmítl, neboť zastupuje protistranu stěžovatelky v dané věci. Na opětovnou žádost lékaře požádal soudce Pavel Šámal svého přítele JUDr. Vladimíra Zoufalého, zda by mu poradil nějakého dalšího advokáta, načež mu bylo sděleno jméno advokátky JUDr. Jany Kümmelové. Tento kontakt následně soudce Pavel Šámal sdělil svému lékaři. Žádný z uvedených advokátů následně stěžovatelčino zastoupení nepřevzal a ústavní stížnost nesepsal. Ústavní stížnost za stěžovatelku nakonec podal v záhlaví uvedený advokát, který ji zastupoval i v předchozích řízeních. O této skutečnosti soudce Pavel Šámal informoval členy I. senátu Ústavního soudu neprodleně po zjištění, že byl tento senát určen k projednání a rozhodování věci. 2. Soudce Pavel Šámal upozornil, že stěžovatelku nezná, nikdy se s ní nesetkal a do podání ústavní stížností o její věci nic nevěděl. Podjatý se proto necítí. Nicméně jelikož stěžovatelce prostřednictvím svého lékaře poskytl dva kontakty na advokáty, požádal soudce Pavel Šámal o posouzení jeho (ne)podjatosti. 3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), je soudce vyloučen, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce nutno posuzovat ze subjektivního i z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. 4. V nyní posuzované věci není dán z hlediska § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu relevantní poměr rozhodujícího soudce k věci, účastníkům nebo vedlejším účastníkům řízení, ani k jejich zástupcům. Rozhodné je především to, že soudce Pavel Šámal, kromě toho, že zjevně nemá žádný poměr k věci samotné, stěžovatelku nezná a nezná ani jejího zástupce, ani (vedlejší) účastníky řízení. Poskytl-li soudce Pavel Šámal na naléhání svého ošetřujícího lékaře – avšak pouze jemu – kontakt na několik advokátů, nelze z toho nic více dovozovat. Tím spíše nelze shledat žádný poměr soudce k zástupci stěžovatelky, není-li zastoupena žádným z výše uvedených advokátů, nýbrž svým zástupcem z předchozích řízení, kterého soudce také nezná. Soudce Pavel Šámal se stěžovatelkou ani s jejím nynějším zástupcem nekomunikoval, neposkytl právní rady, ani se ve věci jinak neangažoval. Z objektivního hlediska tudíž pouze poskytl kontakt na advokáty svému ošetřujícímu lékaři. Posuzováno z vnějšího – objektivního pohledu nezávislého pozorovatele tak nelze seznat pochybnosti o nepodjatosti soudce. Jelikož ze subjektivního i z objektivního hlediska jsou dány dostatečné záruky nestrannosti rozhodování soudce, dospěl IV. senát Ústavního soudu k závěru, že není naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Pavla Šámala z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1609/23. 5. O návrhu na vyloučení soudců I. senátu Ústavního soudu rozhoduje podle § 10 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2023 (Org. 01/23 v rozhodném znění) IV. senát Ústavního soudu; nepřítomného soudce sudého senátu rozhodujícího o vyloučení zastoupí soudce jiného sudého senátu v pořadí podle § 9 odst. 1 rozvrhu práce. Nepřítomného soudce IV. senátu Josefa Baxu proto zastoupil předseda II. senátu soudce Tomáš Lichovník. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. srpna 2023 Radovan Suchánek, v. r. předseda senátu