Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatelky AS ZIZLAVSKY v. o. s., se sídlem Široká 36/5, Praha 1, zastoupené JUDr. Leošem Strouhalem, advokátem, se sídlem Tovární 1130, Chrudim, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 496/2020-3331 ze dne 28. dubna 2022, takto: Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2207/22. Odůvodnění: 1. Soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa oznámil předsedovi II. senátu přípisem ze dne 23. 11. 2022, že se řadu let zná s JUDr. Michalem Žižlavským, který je společníkem stěžovatelky, jakož i jednatelem a zakladatelem advokátní kanceláře Žižlavský, advokátní kancelář s. r. o. (společnicí stěžovatelky). Dlouhodobě s ním spolupracuje a i v současné době je vztah o něco více než čistě pracovní. Ačkoliv se subjektivně podjatý být necítí, mohly by v tomto případě o podjatosti vzniknout objektivně pochybnosti. 2. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, tak i z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky, vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. např. usnesení ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 40/06). K závěru o podjatosti musí existovat rozumně opodstatněná obava, že soudce není zcela nestranný; osobní přesvědčení účastníka řízení samo o sobě nepostačí. Na druhé straně se soudce jako nestranný také musí veřejně "jevit". 3. Druhý senát, který je podle § 10 odst. 1 (ve spojení s čl. 9 odst. 1) rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2022 příslušný k rozhodnutí o vyloučení soudce I. senátu, dospěl k závěru, že v daném případě není dán důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2207/22. JUDr. Michal Žižlavský je veřejně známou osobností v právním prostředí. Blízká spolupráce s osobou, která je společníkem stěžovatelky, ještě sama o sobě nezakládá důvod pro vyloučení soudce. Zvláště v případě známých advokátů by tak v konečném důsledku mohlo dojít k postupnému vyloučení všech soudců Ústavního soudu. Proto rozhodl, jak je ve výroku uvedeno. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 4. ledna 2023 Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu