Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatelky Štěpánky Bubákové, zastoupené JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem, sídlem Jiráskova 378, Dobřichovice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2024, č. j. 20 Cdo 20/2024-674, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2023, č. j. 17 Co 131/2022-567, a usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 31. 12. 2021, č. j. 206 EXE 6788/2016-323, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ, jako účastníků řízení, a Michaela Kořínka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Vykonatelnost usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2024, č. j. 20 Cdo 20/2024-674, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2023, č. j. 17 Co 131/2022-567, se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti. Odůvodnění: 1. Stěžovatelka (povinná) podala v řízení před obecnými soudy návrh na zastavení exekuce vedené k vymožení pohledávky v blíže specifikované výši. Stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhuje zrušení výše označených rozhodnutí Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze ("krajský soud") a Okresního soudu Praha-západ ("okresní soud"), a to pro porušení jejích základních práv zaručených čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Současně Ústavnímu soudu navrhla, aby do doby rozhodnutí odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí. 2. Z ústavní stížnosti vyplývá, že Nejvyšší soud odmítl nyní napadeným usnesením dovolání stěžovatelky proti usnesení krajského soudu, kterým tento soud - stručně řečeno - změnil výrok I. usnesení okresního soudu tak, že zastavil proti stěžovatelce vedenou exekuci v rozsahu úroku z prodlení, v rozsahu smluvní pokuty a v rozsahu úroku (vždy za blíže specifikované období). Dále krajský soud změnil usnesení okresního soudu ve výroku II. tak, že návrh stěžovatelky na zastavení exekuce v rozsahu jistiny ve výši 2 000 000 Kč a smluvní pokuty za blíže specifikovanou dobu zamítl (výrok I.); výrokem II. pak krajský soud přiznal stěžovatelce náhradu nákladů řízení. 3. V řízení o dovolání Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného usnesení krajského soudu do právní moci rozhodnutí o dovolání. 4. O totéž nyní žádá stěžovatelka i Ústavní soud, návrh na odklad vykonatelnosti přitom odůvodňuje tím, že by výkon rozhodnutí, tedy pokračování v exekuci na její majetek, pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká může při odložení vykonatelnosti vzniknout vedlejšímu účastníkovi či jiným osobám. Vzhledem k majetkovým poměrům stěžovatelky má být exekuce vedena prodejem jejího nemovitého majetku, k čemuž již byly ze strany soudní exekutorky učiněny příslušné kroky - usnesením soudní exekutorky JUDr. Ivety Glogrové, Exekutorský úřad Praha 4 ze dne 3. 10. 2022, č. j. 126 EX 34/16-118, byl ustanoven znalec z oboru ekonomika - ceny a odhady nemovitých věcí, a to pro ocenění příslušných nemovitostí. Byť byla stěžovatelka v převážné části svého návrhu na zastavení exekuce úspěšná (konkrétně v částce 6 300 000 Kč z celkových 8 450 000 Kč), vzhledem k pozbytí účinků odkladu přiznaného Nejvyšším soudem jí opětovně hrozí bezprostřední dražba nemovitostí v jejím vlastnictví, a tím pádem i ztráta vlastnického práva k nim, včetně nemovitosti užívané stěžovatelkou a jejími dětmi k vlastnímu bydlení. Stěžovatelka je tedy bezprostředně ohrožena na svých právech. 5. Ústavní soud může podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. 6. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatelky, přičemž vzal v úvahu relevantní okolnosti věci vyplývající z ústavní stížnosti i obsahu napadených rozhodnutí, a dospěl k závěru, že podmínky podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jsou v posuzované věci naplněny. Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí nebrání žádný důležitý veřejný zájem, jejich výkon by naopak mohl pro stěžovatelku představovat nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám, zejména tedy vedlejšímu účastníkovi, který dle vlastní výpovědi disponuje značným majetkem (viz bod 10. usnesení okresního soudu ze dne 31. 12. 2021, č. j. 206 EXE 6788/2016-323). Ústavní soud přihlédl zejména k tomu, že hrozící dražbou nemovitých věcí by k nim stěžovatelka pozbyla vlastnické právo. 7. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Tímto rozhodnutím Ústavní soud nikterak nepředjímá meritorní rozhodnutí o ústavní stížnosti. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 31. července 2024 Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu