Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti M. H., bez advokátního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. července 2024, č. j. 35 Co 174/2024-199, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Stěžovatel podal bez zastoupení advokátem blanketní ústavní stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí městského soudu. 2. Ústavní soud se může zabývat ústavní stížností věcně pouze tehdy, pokud splňuje náležitosti podle zákona o Ústavním soudu (viz § 42 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), což se v projednávané věci nestalo. 3. Stěžovatel není zastoupen advokátem (jak vyžaduje § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu) a ani sám není advokátem (díky čemuž by zastoupený být nemusel - viz stanovisko sp. zn. Pl. ÚS 42/15-st). Jeho ústavní stížnost nesplňuje ani obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení a zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (stanovené v § 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). 4. Z ústavní stížnosti vyplývá, že si je stěžovatel vědom povinnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem. Proto ještě před jejím podáním požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta pro toto řízení. Ta však jeho žádost zamítla (viz její rozhodnutí č. j. 10.04-000081/24-0003). Stěžovatel tedy ani po rozhodnutí o jeho žádosti o určení advokáta není v řízení zastoupen advokátem. 5. Pokud má návrh na zahájení řízení vady, Ústavní soud obvykle vyzývá navrhovatele k tomu, aby je ve lhůtě odstranil [viz § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. 6. Pokud však Ústavní soud stěžovatele o náležitostech ústavní stížnosti již dříve opakovaně poučil, není třeba, aby jej o nich v každém dalším obdobném řízení poučoval znovu. Jeho opětovně vadnou ústavní stížnost lze proto odmítnout i bez dalších výzev. K tomuto postupu Ústavní soud přistoupil i v této věci. 7. Stěžovatel podal již přes 40 ústavních stížností a Ústavní soud jej mnohokrát poučil o tom, jaké náležitosti má ústavní stížnost obsahovat a že musí být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem. O těchto povinnostech jej Ústavní soud informoval nejen v průběhu některých řízení (např. v řízeních vedených pod sp. zn. III. ÚS 2177/20, IV. ÚS 4330/18 či III. ÚS 62/18), ale i v usneseních, jimiž byly jeho stížnosti odmítnuty z důvodu neodstranění vad (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2588/24, IV. ÚS 2274/24, IV. ÚS 1243/23, III. ÚS 3359/22 či III. ÚS 2177/20). 8. Ačkoli Ústavní soud stěžovatele o povinnosti advokátního zastoupení a zákonných náležitostech ústavní stížnosti opakovaně poučil a stěžovatel si jich musel být vědom, ani nyní posuzovaná ústavní stížnost tyto náležitosti nesplňuje. 9. Ústavní soud proto z uvedených důvodů znovu nevyzýval stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti a jeho podání odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (stejně jako tak vztahu k němu učinil již dříve - viz rozhodnutí v bodě 7 tohoto usnesení). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. listopadu 2024 Daniela Zemanová v. r. soudkyně zpravodajka