Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti Mgr. Václava Voříška, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. října 2023 č. j. 6 As 48/2023-52 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. února 2023 č. j. 31 A 97/2022-30, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, o vyloučení soudkyně Daniely Zemanové, takto: Soudkyně Daniela Zemanová není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 3211/23. Odůvodnění 1. Tzv. blanketní ústavní stížností [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] stěžovatel napadl v záhlaví označená soudní rozhodnutí s tím, že porušují jeho ústavně zaručené právo na ochranu soukromí a osobních údajů a na řádné soudní řízení. 2. V podání ze dne 28. 12. 2023 stěžovatel vznesl námitku podjatosti soudkyně Daniely Zemanové. K tomu uvedl, že svou ústavní stížností brojí proti tomu, že Nejvyšší správní soud zveřejňuje na své úřední desce, která je na internetu volně dostupná, po dobu čtrnácti dnů vyhlášené rozsudky obsahující jméno, příjmení a bydliště fyzických osob (jakož i kauzu, tedy jejich soukromou záležitost), které podaly kasační stížnosti, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem, a že se to týká i osob, které se nacházejí v nedobrém sociálním postavení a vedou spory ohledně státní sociální podpory. Podle stěžovatele jde o hrubé porušení ústavně zaručeného práva na soukromí, které nemá oporu v platném právním řádu. 3. Dále stěžovatel poukázal na to, že Daniela Zemanová v letech 2006 až 2018 vykonávala na Nejvyšším správním soudu funkci soudkyně, včetně funkce předsedkyně senátu, a patrně tuto praxi bez výhrad akceptovala, resp. není známo, že by proti ní vystupovala, ačkoliv jako předsedkyně senátu mohla dát pokyn soudnímu aparátu k anonymizaci osobních údajů. Stěžovatel má za to, že pokud by jmenovaná danou věc rozhodovala, by byla de facto soudkyní ve své vlastní věci, neboť by přezkoumávala svou činnost soudkyně a praxi svých kolegů. Z uvedených důvodů ji stěžovatel považuje za podjatou, a podle § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ji odmítá. 4. Ve vyjádření ze dne 13. 2. 2024 soudkyně Daniela Zemanová uvedla, že u Nejvyššího správního soudu jako soudkyně a předsedkyně senátu působila do 30. 9. 2018 a že uvedený soud přistoupil k vyhlašování rozsudků prostřednictvím vyvěšení jejich plného znění až po vydání nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 38/18. Po dobu jejího působení tudíž k praxi napadené stěžovatelem nedocházelo, neměla možnost se jí účastnit ani se k ní z pozice soudkyně Nejvyššího správního soudu vyjadřovat. K tomu dodala, že před vydáním zmíněného nálezu uvedený soud vyvěšoval na úřední desce zkrácená písemná vyhotovení rozhodnutí bez odůvodnění, v jejich záhlaví též nebyly údaje účastníků anonymizovány (až na výjimky např. u žadatelů o mezinárodní ochranu). Závěrem uvedla, že se necítí být vyloučena z projednání a rozhodování věci podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. 5. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce. 6. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. 7. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)]. 8. Z výše uvedeného vyjádření plyne, že soudkyně Daniela Zemanová se nemohla podílet na stěžovatelem kritizované praxi Nejvyššího správního soudu při vyhlašování rozsudků, neboť v době, kdy tato započala, již na tomto soudu nepůsobila. Považuje-li (snad) stěžovatel za vadnou rovněž praxi Nejvyššího správního soudu, která předcházela nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/18, soudkyni Danielu Zemanovou by bylo nutné vyloučit, jestliže by byla v téže věci činná ve funkci soudkyně Nejvyššího správního soudu (§ 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Jmenovaná však ve stejné věci činná nebyla, a nejde zde ani o vztah, který by z věcného hlediska dosahoval srovnatelné intenzity (nehledě na to, že již několik let na Nejvyšším správním soudu nepůsobí, což intenzitu posuzovaného poměru ještě snižuje), a který by tak mohl vyvolat důvodné pochybnosti o její "nepředpojatosti" (ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), tj. o způsobilosti stěžovatelovu věc nestranně a nezávisle, resp. nezaujatě posoudit. 9. Vzhledem k tomu Ústavní soud k závěru, že v dané věci není dán důvod podle § 36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudkyně Daniely Zemanové z projednání a rozhodování věci sp. zn. III. ÚS 3211/23. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. dubna 2024 Jan Svatoň, v. r. předseda senátu