Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Pavla Šámala a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti Mgr. Václava Voříška, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. října 2023 č. j. 6 As 48/2023-52 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. února 2023 č. j. 31 A 97/2022-30, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, o vyloučení soudkyně Daniely Zemanové, takto: Soudkyně Daniela Zemanová není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 3211/23. Odůvodnění 1. Tzv. blanketní ústavní stížností ze dne 4. 12. 2023 [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] stěžovatel napadl v záhlaví označená soudní rozhodnutí. 2. V dopise doručeném Ústavnímu soudu dne 11. 4. 2024 stěžovatel vznesl (v pořadí již druhou) námitku podjatosti soudkyně Daniely Zemanové, kterou odůvodnil tím, že její výběr a následné jmenování soudkyní Ústavního soudu prezidentem republiky byly v rozporu s Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina"), mezinárodními úmluvami o ochraně lidských práv a základních svobod a že tím došlo i k porušení jeho práva na rovný přístup k veřejným funkcím. S ohledem na soudní řízení, které je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 106/2023 a jehož předmětem je žaloba proti tomuto nezákonnému zásahu prezidenta republiky, není funkce této ústavní soudkyně podle stěžovatele "dostatečně stabilní", a je tudíž důvod k pochybnosti, zda lze za této situace považovat vztah této soudkyně k jeho osobě za neutrální. 3. Ve vyjádření ze dne 23. 5. 2024 soudkyně Daniela Zemanová sdělila, že se necítí být vyloučena z projednání a rozhodování věci. K tomu uvedla, že ke stěžovateli nemá žádný osobní vztah a že o podané žalobě ani nevěděla, přičemž odmítla, že by se u ní mohla zakládat předpojatost vůči jeho osobě. Doplnila, že výběr ústavních soudců je veřejnou záležitostí, která zahrnuje i případnou kritiku osoby uchazeče o tuto funkci a případně i způsobu jeho výběru, že tyto skutečnosti respektuje a že nijak neovlivňují její rozhodování ve stěžovatelových věcech. 4. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce. 5. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. 6. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda – s ohledem na okolnosti věci – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)]. 7. Stěžovatel nesouhlasí s tím, že prezident jako kandidátku na funkci ústavní soudkyně vybral Danielu Zemanovou, a snaží se její jmenování zpochybnit správní žalobou, kterýžto postup má pozici jmenované činit "nestabilní". Uvedená skutečnost by pak podle stěžovatele mohla vyvolávat určitou předpojatost jmenované vůči jeho osobě. Ústavní soud však stěžovatelův názor o "nestabilitě" funkce nesdílí, resp. nemá za to, že by z uvedeného důvodu mezi ním a Danielou Zemanovou existoval vztah, který by s ohledem na svou povahu (intenzitu) mohl vyvolávat reálné pochybnosti o její nepodjatosti ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. 8. S ohledem na výše uvedené dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci není dán důvod podle § 36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudkyně Daniely Zemanové z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 3211/23. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. července 2024 Jan Svatoň v. r. předseda senátu